Areál Fefrovských rybníčků je na půl cesty mezi Prachaticemi a Libínským sedlem. Denně ho míjí stovky aut směřujících z vnitrozemí vzhůru k Volarům a samozřejmě stejný počet aut mířících opačným směrem. Tato původně zanedbaná končina se stala novým domovem pro divoká zvířata, která dnes ne vždy jednoduše hledají místo k životu ve volné přírodě.

Útočiště našli v tomto areálu kromě daňků i mufloni. | Zdroj: Jiří Churaň

Původně zanedbaná trojice rybníčků, které dávno pozbyly svého původního smyslu, se stala oborou a útočištěm pro zvířata v nelehké existenční situaci. Jde o areál o rozloze tří hektarů, z nichž ovšem polovinu zabírá lesní školka. Zookoutek tak skýtá útočiště muflonům, a vzhledem k dostatku vody na koupání i divokým prasatům. Daňci, jejich družky a potomstvo se pasou na volné ploše kolem vodních ploch, divoká prasata mají svůj privátní areál u největšího z trojice rybníků.

Veřejný a privátní rybník

Zastihl jsem tam kance, bachyně i půl tuctu jejich potomků. Původně měli vymezený areál na části plochy obory s tím, že budou užívat přilehlou část rybníka k osobní hygieně. Ale provozovatel míní, bachyně mění. Stačil totiž pohled na správce na druhé straně rybníka a bachyně se hned hrnula k němu a ani vzdálenost padesáti metrů přes hlubokou vodu jí neodradila. Daňci tím samozřejmě nebyli nadšeni a nová situace vyžadovala nové řešení. Nyní je rybník předělen plotem na část „veřejnou“ a část privátní, pouze pro divoká prasata.

Divoká prasata mají v areálu vyhrazenou vlastní číst rybníka. | Zdroj: Jiří Churaň

Potud tedy píšeme o „legálních“ obyvatelích této obory, tedy těch, kteří tam žijí s oficiálním souhlasem majitele. Jsou ale i jiní, o kterých majitel a provozovatel jaksi oficiálně nic neví. Rozdělením největšího rybníka na část veřejnou a privatissimum divokých prasat vzniklo na této vodní ploše jakési mocenské vakuum. Prasata do této „veřejné“ části za plotem nechodí a mufloni pro tuto vodní plochu nenalezli využití.
Logicky se hledal někdo, kdo by znal odpověď na nerudovskou otázku „co s tím?“. Rozřešení této otázky je možno chápat jako příkaz doby.

Nepřístupný areál

A ten někdo se našel, jsou to to kachny a jiní vodní ptáci, kteří osídlili prostor a na části rybníka mají hnízdiště. Je to prostě pozoruhodný tichý útulek pro zvířata, blízko města a přitom jaksi stranou městského a turistického ruchu. Areál není pravidelně přístupný veřejnosti a proti vniknutí příslušníků druhu Homo sapiens je chráněn dvojím bezpečnostním perimetrem. Vnější tvoří běžný plot, vnitřní perimetr je tvořen konstrukcí z betonářského železa.

Selata v zooparku Fefrovské rybníčky. | Zdroj: Jiří Churaň

Ovšem pro ty, kteří by se chtěli dovnitř podívat, máme dobrou zprávu: skrz plot i skz vnitřní oplocení je docela dobře vidět. Druhá dobrá zpráva je ta, že navíc provozovatel zřídil pro náhodné návštěvníky na západní straně obory vyvýšené vyhlídkové místo, ze kterého je docela dobře vidět na většinu plochy. Pro ty, kdo by chtěli o oboře a jejich obyvatelílích vědět víc je možno doporučit jediné: domluvit si návštěvu u Městských lesů Prachatice.