Indickým levhartům se v poslední době relativně daří. Z ostrůvků chráněných území se rozšiřují do zemědělské krajiny. Možná, že za svůj úspěch vděčí změně potravních návyků – největší část jejich jídelníčku v současné době tvoří psi.
V Indii, kterou obývá více než miliarda lidí, není pro divoká zvířata prostoru nazbyt. Ke střetům s člověkem dochází i v rámci nepříliš početných chráněných území, mnoho zvířat je z původního prostředí zcela vytlačeno a musejí se naučit žít v zemědělské krajině v těsné blízkosti lidí. Významnější konflikty vznikají, pokud se jedná o druhy masožravé. Predátoři ohrožují domácí zvířata a v případě přímého střetu mohou napadnout i člověka. Plachost z lidí má však většina divokých zvířat vrozenou. Šelmy jsou navíc aktivní zejména v noci a s lidmi se při lovu nepotkají, přestože přes den mohou pospávat v křoví pár desítek metrů od nich.
Vzhledem k vynucenému překryvu loveckých areálů šelem s životním prostorem člověka v souvislosti s nárůstem lidské populace došlo poměrně rychle i ke změně jídelníčku „utlačovaných“ zvířat. Levharti (Panthera pardus), kteří patří k poměrně rozšířeným velkým kočkám v Indii, nepochybně loví i dobytek a potulující se psy či kočky. Dodnes však nebylo jasné, jak velkou část svého jídelníčku ukusují z lidských zásob.
Nová studie Wildlife Conservation Society ukazuje, že dobytek není nejčastější položkou na levhartím menu. Skvrnité kočky se raději zakousnou do toulavých psů. A těch je v Indii skutečně nemálo. Na základě rozboru vzorků levhartího trusu v západní části regionu Maharasthra (východně od Bombaje) bylo zjištěno, že 87 % kočičí diety tvořila domestikovaná zvířata. Pozůstatky psů však činily celých 39 % kořisti, domácí kočky pak dalších 15 %. S trochou cynismu je možné říci, že více než polovinu levhartí stravy tvoří pro člověka „postradatelná“ zvířata, neboť o drtivou většinu psů a koček se v Indii nikdo nestará. Přestože je dobytek ve sledované oblasti poměrně početný, levharti se jeho lovu spíše vyhýbají. Ovce, krávy a prasata se stala terčem útoku v méně než 20 % případů. Na větší kusy dobytka si většina levhartů pravděpodobně netroufá. Zastoupení kozy domácí v levhartím jídelníčku činilo jen 11 %, přestože je koza sedmkrát početnější než volně se pohybující psi. Kozy však bývají na noc zavírány do ohrad, což je před útokem chrání.
Zdá se tedy, že život v těsném sousedství s levharty má pro zdejší obyvatelstvo ve výsledku menší ekonomický dopad, než se čekalo. Stále však v lidech přetrvávají obavy o vlastní bezpečnost – přece jen není zrovna příjemné, když vám v noci za zády slídí šedesátikilová kočka schopná při troše snahy strhnout buvola. Životního prostoru pro šelmy v přelidněných regionech světa zoufale ubývá. A Indie je v tomto směru bohužel skvělým příkladem.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…