Jak zastavit splašeného koně (1. díl)

Splašení koně je noční můrou všech začínajících jezdců. Ovšem i pokročilým „rajťákům“ může tato situace připravit pernou a nebezpečnou chvilku. První část tohoto článku věnujeme prevenci a povíme si, jak splašení koně předcházet. V dalším díle se budeme zabývat samotným splašením koně, tedy chvílí, kdy musíme životu nebezpečnou situaci okamžitě vyřešit.

Splašený kůň nepřemýšlí

Pro začátek si ujasněme pojmy. Splašením není lehké poskočení (polekání), po němž se kůň rychle uklidní. Splašením není přepnutí z cvalu do trysku u nevyběhaného koně z prostého přebytku energie. Splašením není ani cílený útěk s jezdcem na hřbetě ve stylu „nebaví mě to, běžíme domů“ či „školení“ jezdců bojujících s autoritou některými zlomyslnějšími koňmi (v těchto případech se jedná o zlozvyky). Skutečně splašený kůň je kůň vyděšený natolik, že bojuje o život. Před očima má zatemněno, nohy nahodily nejvyšší možná pohon, srdce bije na poplach a jediným cílem ohroženého zvířete je uniknout co nejrychleji pryč bez ohledu na bezpečí osoby, kterou má na hřbetě. Pokud kůň přepne na útěkový model, zafungují u něj přirozené atavismy a jezdec na hřbetě (podobající se váze útočící šelmy) i tah otěží a tlak udidla v hubě (coby vnucené omezení pohybu) mohou naopak stres zvířete ještě umocnit.

Lekavost konkrétních koní je ovlivněna mnoha faktory – věkem, plemenem, výchovou, stylem práce i zkušenostmi. Mladý temperamentní plnokrevník se pravděpodobně poleká (či dokonce splaší) častěji než starý, zkušenostmi zocelený hucul. Úlohou člověka je, aby postupným výcvikem i korektním přístupem ke zvířatům skutečnému splašení koně předešel. Každý kůň se může polekat, jde o stepní zvíře a přirozeně reaguje na ohrožení útěkem. Není možné se na něj za skutečný úlek a uskočení zlobit. Jezdec však musí být ten, kdo koně v krizové situaci tzv. „podrží“ (pozor, především psychicky, nikoliv fyzickou silou!), uklidní ho a vlastním sebevědomím i přiměřenou manipulací ho přesvědčí, že se nic nebezpečného neděje.

Důkladná práce s koněm může pomoci

Již samotným tréninkem v rozličném prostředí musí koně trenér připravovat na nepříjemné situace a zvykat jej na vzácnější podněty, s nimiž se můžeme venku setkat (hluk projíždějící motorky, třepetající se pásky ohradníků či ulétlý kus igelitu). Pokud vidíme, že se kůň něčeho bojí, budeme takové objekty vyhledávat a postupně se k nim rutinně přibližovat, dokud strach opakováním neotupíme a kůň si na podivnou situaci nezvykne. Takto lze pracovat ze země (koně provádíme či lonžujeme kolem „strašáka“) i ze sedla. Vidíme-li na obzoru potenciální problém (např. přijíždějící terénní motorku) a máme obavy, že koně ze sedla nezvládneme, raději včas sesedneme a koně provedeme kolem nepříjemného podnětu za otěže. Pokud se v nezvyklé situaci sami tváříme sebejistě, kůň náš klid vycítí. Bojíme-li se již předem, že se kůň něčeho poleká, buďme si jisti, že naše chování vytušil a zaručeně se lekne.

Další věcí, která je pro prevenci útěků a splašení důležitá, je výběr koně, jezdce a prostředí pro práci. Nováčci nepatří na hřbety lekavějších koní, stejně tak nemají sami jezdit v terénu. Na jízdárně je kůň „doma“, tolik se nebojí, při úleku nikam neuteče a obvykle za chvilku sám zastaví. Venku je zvládnutí koně náročnější – ve většině jízdáren se proto jezdí na vyjížďky ve skupině, kdy koně v průvodu reagují na chování prvního (či dominantnějšího) koně vedeného dobrým a klidným jezdcem. Také pravidelná poctivá práce na jízdárně a trénink zastavování (třeba i na hlasový povel) nám mohou při splašení pomoci. Nezabrání sice prvotnímu polekání a vyběhnutí koně, mohou však urychlit jeho uklidnění a usnadnit jezdci získat zpátky kontrolu.

Základem je tedy riziku předcházet, volit vhodné koně i terény pro vyjížďky s ohledem na stupeň výcviku jezdce i koně a netolerovat (či odnaučovat) zlozvyky. Pokud se budeme řídit tímto přístupem, šanci na splašení svého oře výrazně snížíme. Mnoho lidí, kteří s koňmi pracují roky, skutečné splašení nezažilo, případně spočítají takové případy na prstech ruky. Není proto třeba bát se předem, se strachem navíc u zvířat nikdy dobře nepořídíte. Je však vhodné mít na paměti, že při práci s koňmi riziko splašení nikdy nezmizí zcela a „přeskočit“ může v nezvyklé situaci i klidnému koňskému beránkovi. V pokračování tohoto článku proto zkusíme rozebrat, jak si v takové situaci poradit.