Kdo se pozná v zrcadle – 1. díl

Published by

Olga Hušková

Zrcadlový test ověřuje, zda se dotyčný živočich poznává v zrcadle, zda si uvědomuje, že vidí svůj obraz, a má tedy jistou představu vlastního „já“. Některá zvířata se v odrazu zrcadla skutečně poznají, jiná nikoliv a mnohdy dokonce na svůj věrný obraz útočí. Věděli byste, do které skupiny patří například váš pes?

Co to je za divného psa? | Kredit: Andrew Dobrow, CC BY 2.0

Vědomí vlastní individuality při pohledu do zrcadla vyžaduje poměrně složitou koordinaci zrakových vjemů a prováděných pohybů. Pro zvířata rozhodně není snadné rozluštit tajemství shodné reakce vlastního obrazu a uvědomit si, že se dívají sebe samé. I člověk musí nejprve dorůst do věku, kdy se jeho mozek rozvine natolik, aby této schopnosti dosáhl. Děti mladší jednoho roku vidí v zrcadle nanejvýš zajímavého kamaráda či trochu zvláštní hračku.

Ve zvířecí říši dosahují dostatečně vysoké míry sebeuvědomění pouze některá sociálně žijící zvířata. Bývají zvyklá komunikovat v rámci početnější skupiny, což jejich inteligenci postupně rozvinulo tím správným směrem. A rozhodně nemusí jít jenom o savce – překvapení vědci museli tuto schopnost přiznat i evropským strakám.

Rozpoznání sebe sama a zrcadlový test

Sebeuvědomění lze otestovat například umístěním vizuální značky na konkrétní část těla zkoumaného zvířete a vyhodnocením jeho reakce před zrcadlem, což poprvé popsal Gordon Gallup Jr. v roce 1970. Při pokusech se šimpanzi prokázal, že se „označení“ jedinci v přítomnosti zrcadla dotýkali značky přilepené na svém těle podstatně častěji a aktivně ji zkoumali – uvědomili si tedy změnu své podoby a adekvátně na ni reagovali.

Kočky samy sebe v zrcadle nepoznají, ale o odraz jeví zájem. | Kredit: Ma1974, CC BY 2.0

Je ovšem nutné brát v úvahu, že u každého zvířecího druhu ovlivňuje reakci na zrcadlo také individualita jedince – většina šimpanzů se poznat dokáže, někteří z nich však nikoliv. Záhadu zrcadla navíc musejí všichni nováčci nejprve vyzkoumat: zkoušejí netypické pohyby různých částí těla, otáčejí se bokem i čelem vzad a sledují, jak bude reagovat dvojník vprostřed skleněné plochy. Teprve po chvíli, mají-li dostatečné mozkové kapacity, naleznou řešení – podivný dvojník zmizel a jeho místo zaujal vlastní obraz.

Tzv. „zrcadlovým testem“ dokázali (podle dosavadních pokusů) úspěšně projít alespoň někteří zástupci asijských slonů, bonobů, šimpanzů, orangutanů, goril, delfínů, kosatek a strak. Lidé dorostou ke schopnosti absolvovat zrcadlový test ve věku cca 18 měsíců.

Pokračování: Kdo se pozná v zrcadle 2 (o slonech, delfínech a zrcadlovém testu)

Zdroj: