Kočkodan Campbellův používá zřejmě jeden z nejkomplexnějších komunikačních systémů ve zvířecí říši. Výzkum v západní Africe ukázal, že primáti se vyjadřují různými způsoby na základě jejich geografického umístění, jako by měli své vlastní dialekty.
Systém varovných volání kočkodanů Campbellových (Cercopithecus Campbelli) je předmětem mnoha vědeckých studií, protože má svoji vlastní jazykovou stukturu. Už v roce 2009 někteří primatologové z univerzity v Rennes studovali kočkodany v národním parku Taï v Pobřeží slonoviny. Podařilo se jim dešifrovat základní skladbu jejich jazyka a některé jeho opakované výrazy.
Vědci objevili, že tyto zvuky, např. boom, krak, wak a hok, mají celkem přesný význam a že opice jsou dokonce schopné používat i koncovku –oo, aby dosáhly potřebné síly „slova“. Např. pro vyjádření poplachu zvukem krak, označovala koncovka –oo menší nebezpečí. Kočkodani také spojují volání do vět: „boom boom“ tak např. používají samci ke svolání opic dohromady, voláním „boom boom krak-oo krak-oo“ si vymezují své teritorium.
Různé skupiny mají různé dialekty
Francouzský lingvista Philippe Schlenker publikoval ve Springer Science v listopadu svůj nový výzkum, ve kterém tvrdí, že místo výskytu kočkodanů rozhoduje o způsobu, jakým se opice dorozumívají, stejně jako je tomu v případě našich dialektů. Na základě nashromážděných dat svých kolegů zanalyzoval a porovnal Schlenker a jeho tým některé zachycené záznamy v parku Taï se záznamy z ostrova Tiwai v Sierra Leone. S úžasem si pak uvědomil, že opice používají stejné hláskové signály pro sdělení různých významů.
Leopard nebo orel?
V parku Taï, kde jsou hlavními predátory kočkodanů leopardi a orli, může být zvuk krak překládán jako «pozor leopard» a zvuk hok jako «pozor orel». Krak-oo naopak znamená menší nebezpečí číhající na zemi, zatímco hok-oo nebezpečí přicházející z oblohy. Na ostrově Tiwai, kde se leopardi nevyskytují, se zvuky krak a hok také používají, ale jako varování před orlem i pro vyjádření neurčitého nebezpečí. Kočkodani z ostrova Tiwai význam zvuků prostě tolik nerozlišují. To by mohlo kočkodana z parku Taï, který by se vyskytl na ostrově Tiwai a slyšel zvuk krak «pozor leopard», uvést dokonce až v ohrožení života.
Schlenker aplikoval pravidla lidské řeči, aby dokázal, že i opice používají jazyk podle jistého kontextu a volí specifické výrazy tam, kde je jich potřeba. Na ostrově Tiwai se leopardi nevyskytují a zvířata neohrožují ani jiná vážná nebezpečí, která by je mohla potkat na zemi. V parku Taï jsou nebezpečí různá a proto dala vznik bohatšímu jazyku.
Lingvistika ve službách zoologie
Schlenkerův výzkum je teprve na samém počátku a chybí ještě dostatečný počet experimentů, které ověří míru předpokladů. Jedná se ale o jeden z prvních pokusů aplikace teorie lidské lingvistiky na řeč zvířat. Zoolog Kershenbaum se vyjádřil k prvnímu pokusu prohlášením na serveru Scientific American: „Velmi často se vyskytnou předsudky, že nemůžeme aplikovat lingvistické nástroje na komunikaci zvířat. Tato studie“, pokračuje Kershenbaum, „vrhá nové světlo na studium řeči zvířat“.
Kočkodany Campbellovy u nách chová ZOO Jihlava a ZOO Dvůr Králové.
Zdroj: DailyTech.com, Focus.it, redOrbit.com
Ukázka zvuků kočkodanů Campbellových
Zdroj: Jiří Bgr Vlasák, YouTube.com