Tmavý pruh na hlavě mu propůjčuje vzhled lupiče v masce. Zpěvný pták ťuhýk už svým vzhledem napovídá, že nejde o nudného člena českého ptactva. Je známý především pro svůj podivný zvyk nabodávat si potravu na různé předměty, ale vyniká i svými dovednostmi s hlasem.

Pro ťuhýha obecného je typické černé zbarvení kolem očí. Kredit: Radovan Václav, Flickr, CC BY-NC 2.0

Při procházce po lese si mohou všímaví pozorovatelé přírody čas od času všimnout, jak na ostré větvičce nebo dlouhém trnu visí nabodnutá myš či saranče. „Jak se tam mohly dostat?” jistě hned začne vrtat člověku hlavou. Probodnuté mrtvolky má na svědomí drobný pěvec ťuhýk obecný (Lanius collurio), pro kterého je takové chování typické zejména v období potravní hojnosti.

Ťuhýk si takovýmto způsobem vytváří svojí osobní spižírnu. Často se však stává, že o potravu přijde nebo ji nakonec ani nespotřebuje. Avšak toto chování mu přináší i jiné výhody. Nabodnutá kořist se ťuhýhovi například lépe porcuje, protože ji nemusí nijak držet. Jiný druh ťuhýka žijící v Americe zase loví jedovatá sarančata (Romalea guttata), ze kterých právě díky uchování ve „spižírně“ po dvou dnech toxiny vyprchají, a tak je může ťuhýk bez rizika zkonzumovat.

Dobrý lovec masojídek

I přestože je v povědomí znám především díky nabodnutým malým obratlovcům na trny či na ostnaté dráty, jeho velkou část jídelníčku tvoří hmyz, především brouci a blanokřídlí. Na chytání brouků má i speciálně přizpůsobený zobák. Na bocích horní čelisti lze pozorovat ostrý výběžek zvaný zejk a konec zobáku zakončuje hákovitá špička. Jedná se o dokonalého a úspěšného lovce, který nejenže kořist loví ve vzduchu, ale mnohem častěji ji vyhlíží z oblíbeného vyvýšeného místa a střemhlavě se na ni vrhá. Proto se není čemu divit, že se v jeho jídelníčku objevují i pavouci, žáby a drobní hlodavci. Nemá ani problém vybírat hnízda s ptáčaty jiným ptákům.

Na základě svého chování si v průběhu času u lidí ťuhýk vysloužil různé přezdívky, s nimiž se lze občas setkat i dnes. Příkladem může být: masák, masojídek, křovák, houserák, strakoš. Na brněnsku se mu dokonce říká španělský vrabec. Oproti hojně rozšířenému vrabčákovi je však o něco větší. Zbarvení samice je hnědé, na spodní straně těla o něco světlejší. Ale samec se díky černé masce a šedé hlavě snadno rozezná. Mladí ptáci se zbarvením velice podobají samici.

Samice ťuhýka obecného. Kredit: LubosHouska, Pixabay, Simplified Pixabay License

Geniální imitátor zvuků

U nás se vyskytuje ještě jeden zástupce čeledi ťuhýkovitých a to ťuhýk šedý (Lanius excubitor). Oproti ťuhýku obecnému je nejen o dost větší, ale má i odlišné zbarvení. Samice i samec mají stejné světle šedé zabarvení s bílými a černými místy. I ťuhýk šedý má černou masku. Maska u obou zástupců nesymbolizuje jejich styl života, ale má především efekt během námluv. I když existují i domněnky, že právě díky masce bývají jedinci úspěšnější během lovu rychle se pohybující kořisti. Díky černému pruhu se perfektně skryje černé oko, a tím dokáže zmást kořist. Není ani vyloučená funkce varovná či pro zastrašení nepřítele.

Kromě masky slouží k varování protivníka i typický zvukový projev ťuhýka, který zní jako chraptivé „gek-gve“. Při vyrušení se ozývá mlaskavým „ček“. Zatímco ťuhýk šedý vydává vysoké „tríí“ či tiché „vech“. Mnohdy jsou považováni za plaché a tiché ptáky a velice málo je známo že samečci ťuhýka patří mezi skvělé imitátory zvuků, jenž slyší kolem sebe. Staropražští ptáčníci poukazovali jak tito ptáci dokážou k nerozeznání napodobit zpěv nejen skřivana, vlaštovky či slavíka, ale také volání křepelky a zvuky koroptví.

Nabodávání jako součást námluv

Ťuhýk patří mezi teritoriální ptáky a vůči jiným párům svého druhu své území brání agresivně. Proto není divu, že se většina jedinců po návratu ze zimovišť v Africe, vrací na stejné místo, ve kterém v předcházejícím roce úspěšně vyvedla mladé. Převažující část jedinců žije monogamním způsobem života, i když výjimky polygamie jsou také zaznamenané. Během námluv samci lákají samičky nabodáváním kořisti na dosti viditelných místech, občas takto vystavují i nepoživatelné, ale za to výrazné předměty.

V průběhu samotného toku předvádí samec i rituální tanec, při němž nesmí chybět ani napodobování napichování kořisti a krmení samice. Tím dokáže samici svou sílu a schopnost se postarat o ni i potomky. Největší šancí, kdy se s jeho spižírnou můžeme setkat, je tedy právě v období jeho námluv. Mimo toto období mívá spižírny ukryté v křoví před případnými konkurenty, jenž by si na jeho zásobách pochutnali. V posledních letech je však možnost spatřit ťuhýkovu spižírnu čím dál menší, protože se jeho populace v české přírodě zmenšuje. V České republice je dokonce zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožený.

Odkazy: Wikipedie, Myslivost, Vesmír, iFauna, Myslivost ťuhýk