Medúza, která neumírá

Published by
Olga Hušková

Život elegantní medúzky druhu Turritopsis dohrnii stářím a celkovým opotřebením organismu nekončí. Jedná se totiž o živočicha, který se dokáže navrátit do juvenilního stádia i po dosažení pohlavní dospělosti. Kdyby stejnou schopností disponoval člověk, mohl by zplodit vlastní děti a následně se sám znovu dítětem stát.

Turritopsis dohrnii ve stadiu polypa | Kredit: Peter Schuchert – CC BY-NC-SA 3.0

Drobná medúzka měřící jen několik centimetrů byla objevena roku 1988 Christianem Sommerem. Při dalším zkoumání tohoto druhu vyšla najevo překvapivá skutečnost – v laboratorních podmínkách tento láčkovec vytrvale odmítal zemřít.

Kredit: Peter Schuchert – CC BY-NC-SA 3.0

Procesem nesoucím odborné jméno transdiferencicace je možné přetvořit jeden typ tělesných buněk na typ úplně jiný. Toto prováděly zkoumané medúzy s celým svým tělem. Dojde-li ke změně podmínek k horšímu (např. nedostatkem potravy), zakotví dospělé plovoucí stadium medúzy na dně, vytvoří cystu kapkovitého tvaru a provede zpětnou metamorfózu, z níž postupně vznikne celá kolonie polypů.

Laboratorní pokusy dokázaly, že si podobné „omlazující“ schopnosti zachovávají i všechna následující vývojová stadia. Není tedy divu, že se medúzka Turritopsis dohrnii rozšířila po většině světových moří a oceánů. Jedinci žijící mnohdy tisíce kilometrů od sebe se mohou lišit počtem chapadel, na základě genetických testů ale stále náleží ke stejnému druhu. Dospělci se shlukují do velkých kolonií plovoucích oceánem a množí se pučením.

Vědci věří, že obnova medúzího organismu může teoreticky pokračovat do nekonečna. Najdou se i nadšenci, kteří doufají, že by bylo do budoucna možné přenést podobné schopnosti i na lidi. To už se ale ze světa zvířat dostáváme spíše na půdu science fiction. I přes své unikátní schopnosti skončí většina medúzek podobně jako jiný plankton – poslouží za potravu dalším mořským živočichům či podlehnou chorobám.

Zdroje:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago