Na návštěvě v koňském hotelu

Lidé si dopřávají dovolenou, cestují a skoro vždy se nějak ubytují. Mají k tomu účelu po celé zemi rozesety hotely, penziony, ubytovny. Ovšem tento standard není dnes privilegiem pouze pro druh Homo sapiens. Ubytovací zařízení mají i jiné živočišné druhy – a koně v tom nejsou výjimkou.

Když koně nemají co na práci a jejich pán či paní je mimo dosah, nemusí někde bloudit, prostě se ubytují. Jedno takové zařízení je na statku Krkavčí Hora u Berouna, kam jsem je zašel navštívit. Inženýrka Mlčochová, která ho vede, mi umožnila se seznámit s místem a jeho obyvateli i hosty.

Na statku mají čtyři koně a ubytovávají zde okolo tuctu dalších koní, podle toho, jak to jejich majitelé potřebují. O klisny a valachy se stará stabilní team s dámskou většinou. Já jsem tu zastihl jedenáct dlouhodobě ubytovaných čtyřnohých hostů.

Místo je příjemně zastrčené mimo hlavní pěší trasy, takže ubytované klienty neruší turisté. Statek je na okraji CHKO Křivoklátsko, takže sem občas zavítá na návštěvu třeba i jezevec nebo jelen, a přitom je sympaticky blízko Berouna.

Čtyřnozí hosté mají vyhrazeny rozměrné travnaté plochy na planině nad údolím Berounky s krásným výhledem do okolní krajiny.

Pro klienty je zajištěna pravidelná dodávka jídla a pití dle koňského gusta. Mají k dispozici i ubytování pod střechou, ale preferují jednoznačně permanentní pobyt ve volném prostoru. Rádi se procházejí po rozlehlé pastvině, mohou se potěšit i pohledem na malebné panorama, mají-li náladu, nebo naservírovaným senem, mají-li chuť. Čas od času si zasportují, přičemž jsem se mohl přesvědčit, že jednoznačně preferují jogging.

Výcvik může koním zpestřit pobyt

Samozřejmě nejde jenom o to koně ubytovat, ale součástí pobytu je často také výcvik koní, jde o to něčím přispět k jejich „profesnímu růstu“. V každém případě tu ubytovaní čtyřnozí klienti nemají dlouhou chvíli.

Statek Krkavčí Hora je stanicí koňské turistiky

Protože jejich pánové nebo paní za nimi nepřicházejí denně, mají koně většinu týdne volno; vcelku by se tento způsob existence dal charakterizovat jako „pohoda jazz“. Ale koně tu rozhodně netrpí nudou, někdy je tu dost živo – a to zejména tehdy, když se pro ně a pro jejich majitele pořádají veřejné akce, třeba i závody v různých disciplínách. Někdy tu jejich páni či paní přespávají (jde o tzv. stanici koňské turistiky), ale to netrvá věčně a život se zanedlouho vrátí do starých a klidných kolejí.

Když si pomyslím, jak často vidí svoje šéfy oni a jak často já, kolik mají volna oni a kolik já, tak nevím, kdo má komu co závidět.