Králík versus zajíc: jaké jsou mezi nimi rozdíly? Někdo možná tuto otázku pokládá za zbytečnou. Mezi těmito druhy ale najdeme hned několik základních odlišností – a to nejen ve vzhledu, ale především ve způsobu jejich života.
I přesto, že zajíci a králíci jsou blízcí příbuzní, panují mezi nimi zásadní rozdíly. Oba spadají do stejného řádu – zajícovci (Lagomorpha) a do stejné čeledi – zajícovití (Leporidae), mají však odlišný rod. Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) je bratrancem králíka domácího, kterého dnes běžně lidé chovají doma. Zajíc polní (Lepus europaeus) oproti němu zůstal jen druhem divokým.
Jiní už od narození
Jaký je základní rozdíl, který mezi těmito ušáky najdeme? Specifikovat by ho dokázal téměř každý – a to velikost. Králík je obecně menší, než zajíc. Měří okolo 40 cm, zatímco jeho příbuzný je o 10–20 cm větší a může vážit až třikrát více. Rozdílným poznávacím znakem jsou také uši – zajíc je má delší, a to zpravidla dokonce delší, než vlastní hlavu. Jejich špičky jsou navíc černé.
Zajíce a králíka bychom od sebe rozpoznali hned po narození. Mláďata zajíců se rodí se srstí a s již otevřenýma očima, ta od králíků jsou po narození holá a slepá. Samice králíka má navíc v jednom vrhu obvykle mláďat více. Zajímavé také je, že tyto druhy se mezi sebou nemohou křížit. Každý má totiž odlišný počet chromozomů – u zajíce jich najdeme 48, u králíka 44.
Utéct, nebo se schovat?
S trochou nadsázky můžeme říci, že zajíc je introvert a králík extrovert. Ten totiž žije obvykle v koloniích, zatímco jeho větší kolega je více samotářským typem. Rozdílný je i způsob jejich života. Králíci obvykle obývají lesy či jejich okraje, kde si vyhrabávají nory či malé prohlubně pod keři nebo kořeny stromů. Na druhé straně, zajíc polní (jak už jeho název napovídá) je ten, kdo žije spíše na otevřených prostranstvích, jako jsou pláně, pole nebo pouště. Svá hnízda si zde vytváří na povrchu.
Pro většího bratrance je typická rychlost. Pokud je mu v patách predátor, má větší šanci na útěk, než králík. Ten využije spíše svých nor, které mu poslouží jako úkryt. Každý druh preferuje i jiné jídlo. Králíci dávají přednost trávě a zelenině, zajíci naopak tvrdší kůře či větvičkám.
Pokud byste zabrousili do angličtiny a snažili se od sebe zajícovce rozeznat podle jména, můžete se snadno zmýlit. Existují totiž druhy, jejichž názvy jsou v tomto jazyce poněkud zavádějící. Například jackrabbit (Lepus californicus), který má ve svém názvu slovo „králík”, je ve skutečnosti zajícem, který se může chlubit černě zbarveným ocasem. Takový hispid hare (Caprolagus hispidus), jehož jméno naopak obsahuje slovo „zajíc”, je zase ve skutečnosti králík, kterého najdeme v Nepálu a Indii. A pokud byste snad někdy narazili na zvíře s názvem mouse hare (Ochotona roylei), věřte, že se vůbec nejedná o zajíce, ba dokonce ani o králíka. Ve skutečnosti se jedná o pišťuchu, daleko menšího tvora s krátkýma kulatýma ušima a navíc bez ocasu. Tento druh je s oběma ušáky pouze příbuzný.
Zdroje: livescience.com, nationalgeographic.com, mlsnykralik.cz
U nás na vesnici chováme králíky, kteří ty malé přírodní „chcípáčky“ svou velikostí, řekl bych, předčí. Nemyslíte, že by se dalo o velikosti polemizovat?
Dobrý den, podle mého názoru nedalo 🙂 Nelze srovnávat zvířata divoká s domestikovanými, šlechtěnými. Tažný kůň může vážit víc než tunu, takový však rozhodně v přírodě nežije. Domácí králíci byli vyšlechtěni až ke hmotnosti 10 kg, ovšem lišce by neutekli. Tvrzení autorky je tedy v pořádku – divoký králík je co do váhy poloviční než zajíc. Pravda, bylo by možné v článku zdůraznit, že se bavíme o zvířatech v přírodě. Každopádně zdravíme Vaše domácí ušáky 🙂