Představte si, že vás někde v tropech kousne had. S určitou pravděpodobností mohl být ten zlomyslný plaz jedovatý. Do nemocnice se možná dostanete včas, máte ale představu, který druh hada poranil vaši končetinu? Jaký typ jedu si pro vás připravil? A pokud ano – bude ještě stále nezbytné sérum na skladě?
Nebezpečné přátelství – kobry „zaklínačů hadů“ v Indii mají často odstraněné jedové zuby a úraz od nich nehrozí. Ale vsadili byste na to? | Kredit: Lwp Kommunikáció, CC BY 2.0
Něco málo statistiky
Následkem uštknutí jedovatým hadem umírá ročně na celém světě kolem 94 000 lidí. Je to sice nesrovnatelně méně než v případě dopravních nehod (zde toto číslo činilo v roce 2013 neuvěřitelných 1,25 milionu obětí), nikdo z nás by ale nechtěl tyto počty dobrovolně doplnit.
Jedové zuby jihoamerického křovináře
Kredit: Dick Culbert, CC BY 2.0
Nejčastěji se lidé s život ohrožujícím hadím kousnutím setkávají v jižní Asii a subsaharské Africe. Na světě najdeme kolem 600 druhů jedovatých hadů. Pokud mají mít lékaři neustále na skladě čerstvá séra proti uštknutí většiny druhů plazů, kteří se v příslušných lokalitách vyskytují, je třeba počítat s nemalými finančními náklady. Většina rezervních sér není do uplynutí expirace využita a musí být průběžně vyměňována za čerstvé položky. Jako nejpraktičtější se proto ukazují širokospektré protijedy, látky, které působí například proti celé paletě zmijích toxinů či kousnutí různých druhů kober. V Africe však v současnosti hrozí, že zásoby sér během roku 2016 dojdou, neboť se hlavnímu dodavateli, francouzské farmaceutické firmě, jejich výroba finančně nevyplácí.
Thajsko hlásí zajímavé výsledky
Nedobrá situace bývá naštěstí ve vědě často motorem pro další výzkum. A ten přináší naději. Thajský vědecký tým v současnosti pracuje na vývoji séra, které by mělo fungovat proti 18 druhům asijských a afrických jedovatých hadů zároveň. Jeden z vědců, Kavi Ratanabanangkoon z Chulabhorn Research Institute v Bankoku, má krom nevyslovitelného příjmení také mnoho osobních zkušeností s jedovatými hady. Doma choval 15 psů, z nichž se pět stalo obětí kousnutí kobry.
Kobra královská je největším jedovatým hadem. Může dorůst délky i více než 5 metrů.
Kredit: Hectonichus, CC BY-SA 3.0
Ještě není vyhráno
Aby bylo možné pracovat na laboratorním výzkumu, bylo nutné nejdříve shromáždit 12 vzorků jedu od šesti asijských druhů hadů. Některé vzorky se sháněly velmi obtížně. Při běžném vývoji séra bývá bezpečné množství hadího jedu aplikováno koním, kteří pak začnou vyrábět nezbytné protilátky. Thajští vědci však postupovali netradičně – nejprve ze vzorků extrahovali nejagresivnější proteiny, a ty poté aplikovali koním. Očekávalo se, že protilátky vyvolané reakcí na nejjedovatější složky hadího jedu si poradí i s poněkud „naředěnou“ směsí v případě reálného kousnutí. Získané sérum bylo poté testováno na myších. Všichni pokusní hlodavci díky němu aplikaci přírodního hadího jedu přežili. Dále se ukázalo, že sérum dobře reaguje i v případě injekce toxinů dalších 12 příbuzných hadích druhů, včetně čtyř afrických hadů z příbuzenství kober.
Současný pilotní výzkum ještě vyžaduje mnoho další práce. Výsledky jsou prozatím slibné, nebylo však provedeno srovnání účinnosti s druhově specifickými séry a současná studie by zasloužila další kontrolní pokusy. Před zahájením výroby rovněž musejí proběhnout nezbytné testy u lidí. Držme tedy vědeckému týmu palce při další práci a přejme jim dostatek finančních prostředků. Mimo jiné i kvůli solidaritě samotných vědců, kteří již předem deklamovali, že nebudou požadovat patentování výsledků svého výzkumu.
Zdroje:
