Zajímavosti a zázraky přírody

Otisky tlapek pomáhají při sledování a identifikaci volně žijících pand

Published by
Olga Hušková

Zastihnout v přírodě pandu velkou, známého černobílého „medvídka“, není vůbec snadné. O to obtížnější je pokusit se pandy spočítat. Vědcům však pomáhá moderní technika – nový program dokáže identifikovat jednotlivá zvířata podle stop a dokonce rozliší, zda jde o samce či samici.

Přirozenou potravou pand je bambus.| Zdroj: Pixabay.com

Vzácné a… drahé

Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) patří i přes svou nízkou početnost k nejznámějším exotickým savcům. Nepochybně jde o zvířata vzhledově výrazná a roztomilá a lidé je všeobecně kladně přijímají. V zajetí se pandy obtížně rozmnožují, potravní specializace černobílé šelmy navíc ztěžuje chov v zoo, neboť je potřeba neustále zajišťovat dostatek bambusu. Pokud chtějí zoologické zahrady ve světě vystavovat pandy, musejí navíc platit zemi původu, Číně, velmi drahý „pronájem“, který za obvyklých podmínek činí 1 milion dolarů ročně. Všechna mimo Čínu narozená mláďata se také automaticky stávají čínským majetkem.

Chov pandy velké v zajetí je drahá legrace. Každé zvíře spotřebuje denně pořádnou porci bambusu, a ještě je za něj nutné platit tučný „pronájem“. | Zdroj: Pixabay.com

Pod ochranou člověka

Panda se v minulosti stala symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a ochranářské aktivity jsou tomuto tvorovi mimořádně nakloněny. Přežití černobílých krasavců v přírodě zůstává z velké části v rukou člověka. Některé v zajetí odchované pandy bývají vypuštěny zpět do přirozeného prostředí a pro dobře probíhající záchranné programy je nutné vědět, jaká je početnost zvířat a jak se jim daří. Vzhledem k nízké populační hustotě pand a jejich oblibě v obtížně přístupných terénech je však právě tento základní požadavek pro mapovatele pořádný oříšek. Samotnou pandu spatří mimo zoo málokdo – mnohem častěji lze nalézt pozůstatky po pandí hostině (okusy větviček) či exkrementy. A samozřejmě též stopy.

Kompaktní tvar pandích končetin usnadňuje jejich rozlišování. | Zdroj: Wikimedia Commons

Otisk tlapek místo počítadla

Jako horkou novinku zkoušejí vědci využít ke sledování aktivity a početnosti pand interaktivní software zvaný FIT (Footprint Identification Technique). Program umožňuje za použití chytrého telefonu nahrát stopu pandy nalezenou v terénu a podrobit ji analýze. Otisk se následně zaeviduje jako nově zjištěné zvíře, nebo se spolu s údaji o času a poloze přiřadí k již dříve zaznamenané pandě. Přesnost tohoto systému činí více než 90 % a zaznamenaná data lze okamžitě sdílet a porovnávat s existující databází. V terénu navíc mapovatel potřebuje pro evidenci stop jen telefon s tímto programem a pravítko.

 

S vysokou přesností lze identifikovat pandy také pomocí DNA analýz, jak tomu bylo doposud. Tato metoda je však závislá na laboratorním rozboru, což zpožďuje dodání výsledků, a je též poměrně drahá. Stopy samy o sobě jsou podobně jako DNA pro každé zvíře jedinečné, ať už jde o velikost, tvar či strukturu. Člověk je rychle rozeznat a zařadit nedokáže, počítač to však v této situaci bez větších problémů zvládne. Software FIT vybere ve stopách znaky typické pro každého jedince a podle nich dodá každému otisku správnou „jmenovku“.

Může pomoci i dalším šelmám

Do mapování pand se díky novému programu mohou zapojit i laikové, obyvatelé pandami obydlených oblastí, kteří při nalezení stop pandy mohou odeslat údaje do centrální databáze. FIT software samozřejmě není nastaven výhradně na pandy – může být použit pro široké spektrum druhů, a usnadnit tak sběr informací o pohybu zvířat a jejich početnosti. V současnosti je nakonfigurován pro 16 živočišných druhů a do budoucna by měl být uzpůsoben také k mapování ohrožených kočkovitých šelem: jaguárů, irbisů a gepardů.

Zroje: ScienceDaily.com

Binbin V. Li, Sky Alibhai, Zoe Jewell, Desheng Li, Hemin Zhang. Using footprints to identify and sex giant pandas. Biological Conservation, 2018; 218: 83 DOI: 10.1016/j.biocon.2017.11.029

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

1 rokem ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago