Každou chvíli řešíme vlastní postavu. Jak budu vypadat v létě v plavkách? Zavážu si přes pivní břicho tkaničky? Uff, ufffff… jemináčku… honem zhubnout! Do posilovny, běhat, chodit a nejíst. Nebo jíst zdravě. U sebe obvykle zasáhnout dokážeme a z kypřejších tvarů se s trochu snahy vrátíme do zdravějších dimenzí, neboť všichni víme, že nám tloušťka nesvědčí. Proč ale nedokážeme podobně zakročit i u vlastních mazlíčků a odepřít jim pravidelné překrmování?
Jedna z mnoha populárních fotek tlustých koček. Běžná veřejnost se zasměje, milovníci zvířat zapláčou. Tento mazlíček váží přes deset kilo a na velký vzrůst plemene se jeho majitel vymlouvat nemůže.
Kredit: Tripp, CC BY 2.0
Přejídání a kilogramy navíc nesvědčí žádnému zvířeti – snad vyjma těch, která se z pochopitelných důvodů vykrmují na zimu. V přírodě tlusté zvíře nepotkáme, zato domácnosti „dvojnožců“ se jimi hemží. Někdy je to „jen“ nadváha, jindy dokonce obezita. Nadměrným přísunem potravy zvířatům zaděláváme na mnoho chorob (cévních a srdečních), přetěžujeme jejich pohybový aparát a zkracujeme délku života. A ač si tuto skutečnost majitelé přiznávají neradi, řečeno na rovinu, překrmování domácích mazlíčků hraničí s jejich týráním. Skutečnost, kterou všichni veterináři znají, málokdo řekne naplno.
Standardní kočičí dovednosti jsou pro „tlusťochy“ nemožné.
Elegantní, tajemná a krásná
Přílišné dávky potravy, dojídání od stolu a nedostatek pohybu nesvědčí kočkám ani psům. Proč jsem se v tomto článku zaměřila právě na kočky? Pejsky chováme především pro jejich věrnost a porozumění majitelům bez ohledu na vzhled. Kočky však nežijí „pro nás“, ale „vedle nás“. Ať už se jedná o peršanky, britky či neurozené mourky, kočka má být mimo jiné též krásná. Kočičí elegance je pověstná. A tlustá kočka nás sice může po vzoru Garfielda pobavit, přestává však splňovat jednu ze základních podmínek „kočkovatosti“, kterou jsou plavné pohyby a štíhlé mrštné tělo.
Obtloustlé kočky mívají potíže s hygienou – přes objemné břicho se nedokážou dobře umýt jazykem.
Kredit: Dan Perry, CC BY 2.0
U správně živené kočky nepřesahuje šíře břicha šířku v plecích, což je dobře vidět při pohledu shora či zepředu.
Kredit: torange.biz, CC BY 4.0
Máme doma tlustou kočku?
V našich domácnostech žije přibližně milion koček. Nadváhou trpí téměř polovina z nich – půl milionu, což je obrovské číslo. Překrmená kočka může vážit pouhá čtyři kila. Jiné zas váha ukáže osm, a přesto je v perfektní kondici. Samotná hmotnost není dobrým ukazatelem nadváhy, podstatné je plemeno i konstituce těla.
Pokud však pod vrstvou tuku nenahmatáme své kočce žebra, náš mazlíček tahá po zemi tukem zalitou kožní řasu, nedokáže vyskočit na metrový stůl a na všechny strany přesahuje zavalité kočičí břicho, nepomohou nám výmluvy ve stylu „ona je hodně chlupatá“, případně „musí být robustní, je to přece britka“. Téměř každý majitel kočky s nadváhou si je proporcí svého svěřence vědom. Nechce ale vzniklý stav nahlas pojmenovat a připustit, že je to právě on, kdo udělal chybu. U mnohých nepomohou ani opakovaná doporučení veterináře. Vymlouváme se, že kočička bude strádat, žebrá u mističky a tváří se smutně. Zkusme ji místo výmluv raději zabavit a více si s ní hrát. Kočka si časem na menší dávky zvykne a odměnou nám bude její zdraví.
Polodivoké kočky tlusté nebývají – tyto nejsou ani hubené. Ideální stav. | Kredit: Scott Granneman, CC BY-SA 2.0
Hmotnost koček závisí na konstituci a plemeni. Majitele správně živených orientálních koček by řada lidí označila za tyrany zvířat, kteří své kočičce nedají najíst.
Kočky za svoji tloušťku nemohou
Divoká zvířata jsou naprogramována tak, aby jedla, pokud mají co. V přírodě je strava obtížně dostupná a nelze jí plýtvat. Pravděpodobně najdeme také kočky, které si i přes permanentní přístup ke granulím zachovávají ideální váhu, není jich ale mnoho. Spolu s nízkou aktivitou (bydlení v bytech) a sníženou motivací k pohybu (následek kastrace a nedostatku podnětů) se kočky zakulacují poměrně snadno. Je proto třeba být opravdu důsledný a porovnat servírovanou krmnou dávku s návodem na obalu od krmiva. Pozor, mnozí výrobci doporučené krmné dávky nadsazují, aby lépe prodali svou značku. Je vhodné krmení rozdělit na dvě dávky denně, aby kočka nebyla dlouho o hladu, porce by ale měly být přesně odváženy. Pokud nám kočka hubne, trochu přidáme, přibírá-li, ubereme. Není třeba se obávat, že by zvíře ze dne na den po snížení dávky uhynulo hladem. Opatrně v případě nasazování diet u velmi obtloustlých zvířat – raději problém konzultujme s veterinářem a snižujme dávky velmi pomalu, abychom nepřipravili kočku o důležité minerály a nezpůsobili jejímu organismu velký šok. Do kočičí stravy lze rovněž zařadit vhodná probiotika.
Mlsný kočičí jazýček většinu majitelů udolá a ti pak své kočičce nic neodepřou. I vybíravost má však svoje meze – neznám jedinou kočku, která dobrovolně zemřela hlady u misky plné granulí. | Kredit: Bonbon, CC BY 2.0
Pokud kočku krmíme způsobem „BARF“ (syrové maso a zelenina), možná nás překvapí maličký objem krmné dávky. Čtyřkilová bytová kočka bude bez problémů prosperovat na méně než 100 g potravy denně. Standardní konzervy a taštičky jsou podstatně méně výživné a jejich spotřeba může být klidně čtyřnásobná (obsahují mnoho vody), suché krmivo bývá vydatnější. Zde se proto skutečně držme návodu na obalu. Není tak těžké dávku granulí odvážit do kelímku, nakreslit rysku a pak jen pravidelně odsypávat podle vlastního dávkovače. Krásná, obratná a především zdravá kočka za to rozhodně stojí!
