Ptakopysk nemá žaludek

Published by
Robert Kostner

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) vypadá, jako když ho někdo složil z náhradních dílů kachny, bobra a vydry. Je to savec, jeho mláďata sají mateřské mléko, ale rodí se z vajec, které samička snáší v podzemním hnízdě.   A k tomu všemu chudák ptakopysk nemá žaludek, zřejmě na něj už žádný nezbyl, když si kráva vymyslela čtyři.

Ptakopysk v tasmánském potoce
Kredit: Klaus@flickr.com, CC BY-SA 3.0

Pod vodou se pohybuje díky plovacím blánám na všech čtyřech nohou, má zavřené oči a potravu vyhledává zobákem citlivým na dotyk a na elektrické pole, které vytvářejí všichni živí tvorové. Tuto schopnost elektrolokace umí nejlépe ze všech savců. Potravu tedy najde: různé červy, larvy hmyzu, raky a další živočichy na dně potoků a malých řek východní Austrálie. Polknutá potrava neprochází žaludkem, z jícnu putuje rovnou do tenkého střeva. O žaludek ptakopysk přišel v průběhu evoluce.

Tvorů, kteří nemají žaludek, je více, vedle ptakopyska a ježury také mnoho ryb z nadřádu kostnatých, např. kapři. Společné vedle chybějícího žaludku mají to, že postrádají geny pro pepsin a žaludeční kyseliny, které žaludek normálně produkuje. Zřejmě se jejich předci kdysi specializovali na potravu v křídových skořápkách nebo z bahnitého dna, obojí by žaludeční šťávy zneutralizovalo. Zbytečné geny byly časem z dědičné informace vynechány.

Chudák ptakopysk si ani nový žaludek pořídit v průběhu dalšího vývoje nemůže, dokud zpátky nějak chybějící geny nezíská. Ale nezdá se, že by to jednomu z nejpodivnějších tvorů planety nějak vadilo.

Zdroj: livescience.com

Robert Kostner

Šéfredaktor

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago