Ptakopysk nemá žaludek

Published by
Robert Kostner

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) vypadá, jako když ho někdo složil z náhradních dílů kachny, bobra a vydry. Je to savec, jeho mláďata sají mateřské mléko, ale rodí se z vajec, které samička snáší v podzemním hnízdě.   A k tomu všemu chudák ptakopysk nemá žaludek, zřejmě na něj už žádný nezbyl, když si kráva vymyslela čtyři.

Ptakopysk v tasmánském potoce
Kredit: Klaus@flickr.com, CC BY-SA 3.0

Pod vodou se pohybuje díky plovacím blánám na všech čtyřech nohou, má zavřené oči a potravu vyhledává zobákem citlivým na dotyk a na elektrické pole, které vytvářejí všichni živí tvorové. Tuto schopnost elektrolokace umí nejlépe ze všech savců. Potravu tedy najde: různé červy, larvy hmyzu, raky a další živočichy na dně potoků a malých řek východní Austrálie. Polknutá potrava neprochází žaludkem, z jícnu putuje rovnou do tenkého střeva. O žaludek ptakopysk přišel v průběhu evoluce.

Tvorů, kteří nemají žaludek, je více, vedle ptakopyska a ježury také mnoho ryb z nadřádu kostnatých, např. kapři. Společné vedle chybějícího žaludku mají to, že postrádají geny pro pepsin a žaludeční kyseliny, které žaludek normálně produkuje. Zřejmě se jejich předci kdysi specializovali na potravu v křídových skořápkách nebo z bahnitého dna, obojí by žaludeční šťávy zneutralizovalo. Zbytečné geny byly časem z dědičné informace vynechány.

Chudák ptakopysk si ani nový žaludek pořídit v průběhu dalšího vývoje nemůže, dokud zpátky nějak chybějící geny nezíská. Ale nezdá se, že by to jednomu z nejpodivnějších tvorů planety nějak vadilo.

Zdroj: livescience.com

Robert Kostner

Šéfredaktor

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago