Seznamte se s mroži, 1. díl

Published by
Olga Hušková

Svými „kly“ se mohou směle měřit se slony a vyhynulé šavlozubé tygry strčí do kapsy. Přesto se však živí převážně měkkýši a mohutné zbraně používají spíš na obranu.

Skupina mrožích samců na Aljašce | Kredit: Wikimedia Commons

Mrož (Odobenus rosmarus) je bez nadsázky nejpodivnějším ploutvonožcem. Zavalité tělo, rudá kůže, huňaté kníry, zpod kterých čouhají obrovské zuby. Hmotnost samců může dosahovat ke dvěma tunám. Z nejbližších příbuzných jej co do velikosti předčí pouze rypouš sloní (Mirounga leonina). Mroži obývají chladná moře a oceány severní polokoule a jsou významným druhem těchto ekosystémů, neboť přerývají mořské dno a podporují tak oběh živin i reprodukci dalších mořských organismů. Bývají členěni do tří poddruhů, celkové počty jsou odhadovány na přibližně 200 až 250 tisíc jedinců.

Mrož na zubařském křesle

Mroží lebce dominují špičáky.
Kredit: Colby Fisher, CC BY-SA 3.0

Vraťme se ale k mroží dentici. Dva veliké zuby vyčnívající z mroží tlamy jsou nepřehlédnutelným druhovým znamením, kterým se chlubí samci i samice. Mohou dorůst délky jednoho metru, váží kolem 3–5 kg, u mladých zvířat jsou však krátké a do dvou let nenápadně skryté pod horním pyskem. Jedná se o extrémně zvětšené špičáky směřující dolů pod tělo. Sloní kly, tvořené adaptovanými řezáky, oproti tomu rostou vzhůru navzdory zemské gravitaci. Mroži využívají přerostlé zuby k vzájemným potyčkám i sebeobraně, samci s nejvyvinutější zubní výbavou obvykle dominují celé skupině. Šavlovité špičáky lze rovněž použít jako cepíny při vylézání z vody na led a k prosekávání děr do ledu. Při sběru potravy se úctyhodné kly uplatní případně jako hrábě, kterými je možné rozhrábnout mořské dno.

Obrovské špičáky kontrastují se značně redukovaným zbytkem chrupu.
Kredit: Klaus Rassinger, CC BY-SA 3.0

Pokud příroda na jednom místě přidá, jinde zase ubere – ostatní zuby mrožů trpí vysokým stupněm redukce s ohledem na vhodnost k zpracování potravy. Ač se dřív soudilo, že mroži loví převážně ryby či jiné ploutvonožce, opak je pravdou. Pro větší savce se v mrožím žaludku najde místo spíše výjimečně. Obrovská zvířata přerývají mořské dno a dolují z něj korýše, měkkýše i další poživatelné tvory, kteří se jim dostanou pod citlivý vousatý nos a nestihnou utéct. Tlamou dokážou mroži vyvinout silný podtlak a vycucnout obsah tuhých schránek plžů i mlžů, podobně jako gurmán ústřici. Ani k tomu nepotřebují speciální příbor.

Citlivé hmatové vousy dokážou při přerývání dna rozlišit předměty menší než lentilky.
Kredit: Max Smith, Wikimedia Commons

V příštím díle se zblízka podíváme na mroží tuhou kůži, na vzájemné zápasy mrožích samců o samice, na predátory těchto obrovských ploutvonožců a na budoucnost jejich druhu.

Dokončení 1. dílu: Seznamte se s mroži, 2. díl

Zdroje:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago