Svými „kly“ se mohou směle měřit se slony a vyhynulé šavlozubé tygry strčí do kapsy. Přesto se však živí převážně měkkýši a mohutné zbraně používají spíš na obranu.
Skupina mrožích samců na Aljašce | Kredit: Wikimedia Commons
Mrož (Odobenus rosmarus) je bez nadsázky nejpodivnějším ploutvonožcem. Zavalité tělo, rudá kůže, huňaté kníry, zpod kterých čouhají obrovské zuby. Hmotnost samců může dosahovat ke dvěma tunám. Z nejbližších příbuzných jej co do velikosti předčí pouze rypouš sloní (Mirounga leonina). Mroži obývají chladná moře a oceány severní polokoule a jsou významným druhem těchto ekosystémů, neboť přerývají mořské dno a podporují tak oběh živin i reprodukci dalších mořských organismů. Bývají členěni do tří poddruhů, celkové počty jsou odhadovány na přibližně 200 až 250 tisíc jedinců.
Mrož na zubařském křesle
Mroží lebce dominují špičáky.
Kredit: Colby Fisher, CC BY-SA 3.0
Vraťme se ale k mroží dentici. Dva veliké zuby vyčnívající z mroží tlamy jsou nepřehlédnutelným druhovým znamením, kterým se chlubí samci i samice. Mohou dorůst délky jednoho metru, váží kolem 3–5 kg, u mladých zvířat jsou však krátké a do dvou let nenápadně skryté pod horním pyskem. Jedná se o extrémně zvětšené špičáky směřující dolů pod tělo. Sloní kly, tvořené adaptovanými řezáky, oproti tomu rostou vzhůru navzdory zemské gravitaci. Mroži využívají přerostlé zuby k vzájemným potyčkám i sebeobraně, samci s nejvyvinutější zubní výbavou obvykle dominují celé skupině. Šavlovité špičáky lze rovněž použít jako cepíny při vylézání z vody na led a k prosekávání děr do ledu. Při sběru potravy se úctyhodné kly uplatní případně jako hrábě, kterými je možné rozhrábnout mořské dno.
Obrovské špičáky kontrastují se značně redukovaným zbytkem chrupu.
Kredit: Klaus Rassinger, CC BY-SA 3.0
Pokud příroda na jednom místě přidá, jinde zase ubere – ostatní zuby mrožů trpí vysokým stupněm redukce s ohledem na vhodnost k zpracování potravy. Ač se dřív soudilo, že mroži loví převážně ryby či jiné ploutvonožce, opak je pravdou. Pro větší savce se v mrožím žaludku najde místo spíše výjimečně. Obrovská zvířata přerývají mořské dno a dolují z něj korýše, měkkýše i další poživatelné tvory, kteří se jim dostanou pod citlivý vousatý nos a nestihnou utéct. Tlamou dokážou mroži vyvinout silný podtlak a vycucnout obsah tuhých schránek plžů i mlžů, podobně jako gurmán ústřici. Ani k tomu nepotřebují speciální příbor.
Citlivé hmatové vousy dokážou při přerývání dna rozlišit předměty menší než lentilky.
Kredit: Max Smith, Wikimedia Commons
V příštím díle se zblízka podíváme na mroží tuhou kůži, na vzájemné zápasy mrožích samců o samice, na predátory těchto obrovských ploutvonožců a na budoucnost jejich druhu.
Dokončení 1. dílu: Seznamte se s mroži, 2. díl
Zdroje:
