Zabijácké včely: experiment, který se nevyvedl

Na první pohled mohou působit jako běžné evropské včely – vzhledem a velikostí se téměř neliší, opylují květy, vyrábí med a mají podobnou strukturu společenstva. Liší se pouze v jediném aspektu chování – jsou extrémně citlivé a útočí při prvním náznaku ohrožení. Jejich útok je pak smrtící.

Zabijácké včely vznikly zkřížením afrických a evropských druhů. | Kredit: Daniel Plumer, CC BY 2.0

Zabijácké včely vznikly zkřížením afrických a evropských druhů. | Kredit: Daniel Plumer, CC BY 2.0

Zabijácká včela (vlevo) a evropská včela. Ačkoli se na snímku barevně odlišují, běžně se od sebe pouhým okem rozpoznat nedají.

Ačkoli se zabijácká včela (vlevo) a evropská včela se na tomto snímku barevně odlišují, běžně se od sebe pouhým okem rozpoznat nedají.
Kredit: Scott Bauer

Evropské včely, importované do Jižní Ameriky, se nedokázaly příliš dobře přizpůsobit tropickým podmínkám. Proto byl v roce 1956 přední brazilský genetik Warwick E. Kerr pověřen vyšlechtěním včel, které by produkovaly více medu, lépe snášely místní podnebí a zároveň měly relativně mírné způsoby evropských včel. Kerr proto odjel studovat včely do Afriky, odkud si přivezl 75 včelích královen. Africké včely (Apis mellifera scutellata) poté křížil s evropskými druhy (např. s A. m. ligustica či A. m. iberiensis). V roce 1957 nicméně jeden neopatrný včelař odstranil z úlů afrických včel mřížky a 26 rojů tak nedopatřením uniklo. Poté, co se evropské populace s africkými včelami zkřížily, se ukázalo, že hybridní včely byly přizpůsobivější a odolnější než evropské druhy a produkovaly množství medu; kromě toho ale byly také nezvykle agresivní.

Po afrických včelách zdědili kříženci agresivitu

Afričtí předkové těchto kříženců museli během svého vývoje čelit drsnějším podmínkám než evropské druhy. Vypěstovali si tedy účinný obranný systém: mají vyvinutou citlivost na vibrace v okolí. Na jakékoli vyrušení tohoto typu upozorní včelí zvědové vypuštěním feromonu, který informuje včelstvo o nebezpečí a vyzývá k okamžitému útoku na cokoli v dosahu. „Pokud například sekačka na trávu pracuje i ve vzdálenosti několika domů od kolonie, včely pravdpodobně ucítí vibrace a bodnou kohokoliv v té oblasti,“ uvedl Eric Mussen z katedry entomologie na kalifornské univerzitě pro Discovery News. Při bodnutí žihadlem se navíc uvolňuje vůně připomínající banány, která přitahuje další včely a umocňuje jejich agresivitu.

Jed zabijáckých včel se od jedu evropských neliší

Ačkoli mají hybridní včely zhruba stejné množství jedu jako evropské druhy a stejně jako evropské včely do několika minut po bodnutí hynou, mají jejich napadení daleko horší následky. Útočí totiž v obrovských počtech – zatímco při obranných akcích evropských včel schytá člověk obvykle kolem 20 žihadel a v případě vážného narušení celé kolonie utrpí nanejvýš 200 bodnutí, při útoku „zabijáckých“ včel jdou žihadla do tisíců.

Včelí kříženci opylují řadu rostlin a produkují množství medu. | Kredit: Jose Manuel Podlech, CC BY-SA 2.0

Včelí kříženci opylují řadu rostlin a produkují množství medu. | Kredit: Jose Manuel Podlech, CC BY-SA 2.0

Rozšiřování hybridních včel v USA 1990-2003

Z Jižní a Střední Ameriky do USA

Populace evropských včel v Jižní a Střední Americe byly rychle pohlceny hybridními včelami. V roce 1990 byly zaznamenány první výskyty kříženců v Texasu a od té doby se hybridi rozšířili do mnoha států USA. Podle odborníků z entomologického oddělení illinoiské univerzity v současnosti usmrtí zhruba 40 lidí ročně. Veřejnosti se doporučuje se včelím rojům a koloniím vyhýbat obloukem. Pro situaci, že na roj člověk náhodou narazí a včely si ho všimnou, existuje jen jediná rada: co nejrychleji utéct.

Ačkoli zabijácké včely představují nebezpečí, v Jižní a Střední Americe se zabydlely natolik, že se staly důležitým opylovačem řady plodin. Některé jihoamerické státy se dokonce díky cílenému chování hybridů staly významnými výrobci medu ve světovém měřítku.

Zdroje:

(Zobrazeno celkem 4 354-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

3 comments on “Zabijácké včely: experiment, který se nevyvedl

  1. Azathot

    Paráda, a co takhle se jich zbavit- vidím to asi jen na sršně jelikož ti jsou známi tim že včely zabiji… a nechat přírodu přírodou? Vlastně co to melu? Nadále si budou hrát na super vědce a na každý nepodařeny pokus si najdou výmluvu která bude dle nich pozitivni.

    Reply
  2. Petra Zoubková

    Když každá včelka, která bodne hned umře, nepovažuji je za tak nebezpečné, jako kdyby se v zabijácké proměnily vosy.PETRA

    Reply
    1. Jiří Churaň

      Jenomže na pokud jednu zabijete, ostatní Vás do několika minut ubodají. A že jich stovky zahynou, to je fakt,ano, Ovšem tyto ztráty dokáže společenství rychle nahradit. Jiří

      Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..