Zaječí králík je plemeno králíka domácího, kterého chovatelé selektivně vyšlechtili tak, aby svým vzhledem připomínal divokého zajíce. Tento druh ocení zejména lidé, kteří chtějí akčního a chytrého mazlíčka, je ale třeba umět dobře zacházet s jeho lekavou povahou. 

Zaječí králík mývá typické ohnivé zbravení. Kredit: Quimby, Wikimedia Commons, CC BY 2.5

Přestože plemeno zaječího králíka velice připomíná zajíce polního (Lepus europaeus), nevzniklo zkřížením zajíce a králíka, jak by se někdo mohl domnívat. Nejsou si dokonce ani nijak příbuzní. Český název vznikl pouze na základě specifického zaječího vzhledu. V cizině se používá název belgian hare rabbit (belgický zaječí králík). I v tomto případě je jméno trochu zavádějící. Z Belgie sice pocházejí předkové, kteří nesli vhodné znaky, ale samotné plemeno lidé vyšlechtili v Anglii, kam dovezli vyhovující jedince.

Inteligentní a energický

Zaječí králíci mají tělo dlouze protažené s vysoce vyklenutou břišní linií a výrazně klenutými zády. Ocas je rovný a viditelně delší, než mívají ostatní střední plemena králíků. Podobně jsou na tom nohy, které jsou nezvykle dlouhé. Přední končetiny od špiček prstů k loketnímu kloubu měří většinou 15 centimetrů i více. Celý vzhled zakončuje širší a zároveň delší hlava s tmavohnědýma očima. Uši mohou dosahovat 12,5 až 14,5 centimetrů. Délka srsti se pohybuje kolem 2,5 centimetru a má nejčastěji ohnivé divoké zbarvení. Právě tato sytá mahagonová barva je pro zaječího králíka původní. Existuje i varianta tříslově modrého či tříslově černého zabarvení a albinismu.

Zaječí králík patří mezi jedno z nejinteligentnějších plemen králíků. Nebývá problém králíka snadno naučit na jméno. Majitelé se s nimi leckdy účastní soutěže králičí hop (sport pro králíky podobný psímu Agility pozn. red), neboť mají energie na rozdávání. V cizině se ujalo označení „dostihový kůň chudého muže“. Pokud se odmala učí na kontakt s člověkem, dá se s ním dobře manipulovat i cvičit. Velkou nevýhodou tohoto plemene ale je, že bývá velice lekavé.

Není vhodný k dětem

Proto chovatelé doporučují při jeho výcviku využít nějakou zvukovou kulisu, nejlépe puštěné rádio. Tím lze eliminovat nepříznivé podněty okolí, například náhlý rušivý zvuk. Zároveň se králici naučí být v klidu i při hluku. I když nemají agresivní povahu, nedoporučují se k dětem, právě pro jejich lekavost. Při své velikosti a rychlosti, jenž umí vyvinout, může způsobit zranění nejen dítěti ale i sobě. Pro jeho nadměrnou fyzickou aktivitu a lekavost je třeba přistupovat k němu rozdílně oproti ostatním králíkům i při jeho chovu.

Nejlepší je pro králíka venkovní výběh zabezpečený tak, aby se dovnitř nedostali predátoři. Při chovu v interiéru vyžaduje dostatečný prostor. Klec by měla mít nejméně 3 x 2 x 1 metrů. Obecně ale platí, čím větší, tím lepší. V menším prostoru by psychicky strádal a zároveň by si mohl ublížit. Pro spokojený život ušáka je nejlepší jej nechat volně proběhnout po bytě, nebo ho vzít na postroji ven. Tam se setká s novými pachy a ochutná čerstvou trávu. Úplně nejšťastnějším však bude, když mu majitel dopřeje aktivitu na vybití energie, nejlépe třeba právě trénink na králičí hop.

V Česku neznámý?

Je také třeba počítat s tím, že se s jeho akčním životním stylem pojí i mnohem rychlejší metabolismus. Proto na svou velikost králík spotřebuje mnohem více krmiva, než je obvyklé u ostatních plemen. Je tomu nutné přizpůsobit i podávanou stravu. Nejdůležitější součástí složky potravy je bezpochyby seno. Majitel by měl dát přednost travním senům, obsahující např. bojínek luční (Phleum pratense) před jetely. Velké množství jetele kvůli vysokému obsahu vápníku a bílkovin způsobuje zdravotní problémy. Převážně se jedná o střevní, ale může dojít i ke vzniku ledvinových kamenů. Opatrně je třeba zacházet s listy ředkviček a mrkve, jenž jsou opět zdrojem velkého obsahu živin.

Pamlskům z obchodu by se měl majitel vyhnout úplně, případně je králíkovi dopřávat v minimálním množství. Na jídelníčku by se neměl vůbec objevit květák a zelí. Toto krmivo totiž může způsobit trávicí problémy a nadýmání vedoucí až ke smrti zvířete. Stejně tak je nutné vynechat kukuřici a brambory kvůli velkému obsahu škrobu. Vždy musí mít přístup k čerstvé vodě. Chov v České republice není zatím moc rozšířený. Musíme jen doufat, že se toto překrásné plemeno králíka v budoucnu bude těšit větší oblibě u lidí.

Zdroje: Králík zaječí – ChovZvířat.cz (chovzvirat.cz), Králík zaječí (Za) | iFauna.cz, Belgian Hare – Wikipedia, Atlas nejvýznamnějších plemen drůbeže a králíků chovaných v ČR (agrobiologie.cz)