Když se řekne kráva, mnoho lidí si nejspíš představí domestikovaný skot domácí, ale tato skupina zvířat je mnohem rozmanitější. V tomto článku vám představíme největšího a nejmenšího tura na světě.
Není to koza?
Anoa se vyznačuje tím, že to je nejmenší tur na světě. Na první pohled připomíná spíše přerostlou kozu. Má tmavohnědou až černou barvu s malou světlou skvrnkou na krku, na tvářích a na nohách. Krátké rohy směřují dozadu, což zvířeti umožňuje prodírat se houštinami. Pase se zrána na listech, kapradinách, větvičkách a sbírá i plody.
V současné době jsou známy dva druhy, a to anoa nížinný a anoa horský. Anoa horský je z této dvojice menší, dosahuje hmotnosti od 150 do 270 kilogramů, zatímco domestikovaný tur domácí váží až o 800 kilogramů více.
Anoa je na endemitem indoneských ostrovů Sulawesi a Buton, kde žije v tropických deštných lesích. Paradoxně je zde největším zvířetem. O jeho zvycích a sociálním struktuře toho není moc známo, protože vede vzhledem skrytý způsob života v lesích. Počty se odhadují na pouhých 3000 – 5000 zvířat s tím, že tyto stavy mají klesající tendenci kvůli nelegálnímu lovu, kácení pralesů, vysoušení mokřadů a chorobám od domácího dobytka.
Správné označení krávy je tur. Kráva je pouze pojmenování pro samici rodu přežvýkavců.
Anoa v našich zoo
Anoa není na chov v zoo úplně jednoduchý vzhledem k tomu, že se zvířata někdy vzájemně špatně snášejí. Proto se dají chovat pouze v párech nebo samostatně. Anoa horský byl u nás v minulosti chován pouze v zoo Děčín. Nížinný druh v současnosti najdeme ve dvou zoologických zahradách na našem území, a to v Praze a v Ústí nad Labem. Obě dvě zoo začaly s chovem v roce 1995. V Praze se za tu dobu narodilo 7 mláďat a jejich expozice je v horní části zahrady. V Ústí se narodilo a odchovalo 10 mláďat.
Kolos mezi přežvýkavci
Gaura indického s jeho váhou kolem jedné tuny a dvěma metry v kohoutku, můžeme označit za nejmohutnějšího tura na světě. Domestikovaný potomek gaura je nazývá gayal, ten však nedosahuje takových rozměrů jako jeho divoký předek. Jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 160 centimetrů a váží 650 – 900 kilogramů.
Přirozeným stanovištěm gaura jsou zalesněná pohoří jižní a jihovýchodní Asie. Živí se mladou trávou, bylinami, bambusovými výhonky i výhonky mladých stromů a keřů. Je to poměrně plaché zvíře, které se vůbec nepřibližuje k lidským obydlím, a tak neokusuje kulturní plodiny. Počty ve volné přírodě se odhadují na 20 000 jedinců. Podobně jako u anoa nížinného a horského má populace gaurů klesající tendenci, vzhledem ke ztrátě životního prostředí a lovu pytláky.
V zoo se nepřehlédne
Na konci září tohoto roku získala zoo Zlín z indické zoo čtyři mladé gaury. Tato zoo je také jediným jejich chovatelem na našem území. Příchod těchto zvířat do Zlína je o to úspěšnější, protože se jedná o první gaury přivezené do Evropy z jejich domoviny po dlouhých 60 letech. Současná evropská populace čítá pouze 34 jedinců. Tato čtyři mladá zvířata, dva samci a dvě samice by mohla obnovit jejich záchovný program v Evropě.
Zdroje: Zoo Usti- anoa,Zoo Praha- anoa, Zoo Zlin- gaur, ChovZvirat.cz + domácí knihovna