Kvákající modrou žábu lze u nás pozorovat během krátké jarní doby. Nejde o žádný neznámý nebo nový druh, ale o namlouvací rituál skokana ostronosého (Rana arvalis).

Skokan ostronosý patří mezi naše menší druhy žab. Dorůstá velikosti kolem 8 centimetrů. Hřbet mívá zabarvený do různých odstínů hnědé, zatímco břišní strana je bělavá až zažloutlá. Velice často bývá zaměňován se skokanem hnědým (Rana temporaria) na základě podobného zabarvení. Mimo dobu rozmnožování, kdy se stahuje k vodním plochám, se vyskytuje ve vlhkých hájích a listnatých lesích, na loukách a rašeliništích. Právě díky výskytu na rašeliništích, které může obývat až do 600 metrů nad mořem, se v minulosti používalo častěji označení skokan rašelinný. Zimovat začíná od poloviny října. Zimoviště vyhledává převážně na souši, kde nejčastěji využívá nory hlodavců.

Hromadné rozmnožování

Doba rozmnožování začíná ihned po probuzení ze zimního spánku brzy z jara. V některých oblastech už koncem března a začátkem dubna. Žáby se slézají k vodním nádržím, kde dochází k hromadnému páření. Samci se ve vodě doslova mačkají jeden na druhého a na jednom metru čtverečním lze pozorovat až 20 jedinců naráz. Samečci se snaží zaujmout samičky, které si z povzdáli vybírají a teprve pak lezou do vody. Často se ale stává, že jakmile vlezou do vody, vrhne se na samičku velké množství samečků.

Samci mají během páření takzvaný svatební šat. Typické hnědé zbarvení se mění do modra až modrofialova. Změnu barvy způsobuje především lymfa hromadící se pod kůží. Nemalý vliv na zabarvení má i hladina samčího hormonu testosteronu. Na sytost zabarvení působí také teplota. Během teplejších dnů mají žáby modrý odstín výraznější. Naopak při poklesu stupňů nebo v přítomnosti predátora blednou. Je velice těžké vychytat dobu, po kterou jsou žabáci modře zabarveni, neboť svatební šat mívají maximálně 2 až 3 dny. Dalším důvodem zbarvování může být to, aby si samec nespletl samici se samcem. Během doby páření se totiž samci vrhají na všechno hnědé, co jim jen trochu připomíná samičku. Není výjimkou, že si popletou vlastní druh s cizím.

Nezbytná čistota vody

Mimo dobu rozmnožování je ze skokana poměrně tichá žába. Opak nastává právě během namlouvání. V období vrcholového páření se samci ozývají nejen během dne ale také v noci. Nevzdávají se ani při náhlém a výrazném poklesu teploty. Před chladem se ponoří pod hladinu a dál se ozývají pod vodou. Přes intenzivní hlasovou aktivitu není zvuk nijak extrémně výrazný. Spíše bývá tichý a tlumený. Mnohdy kvákání většího počtu žab připomíná vzdálený štěkot psů. Hlasový projev může  připomínat i unikání vzduchu z ponořené prázdné láhve, nebo se dá přiřadit ke zvuku vznikajícímu šviháním prutu ve vzduchu.

Po období námluv žáby následně opouštějí vodu a vrací k suchozemskému způsobu života. Samička naklade na dno mezi rostliny 2 až 3 chomáče obsahujících 500 až 3 000 vajíček. Po jednom dni díky změnám hmotnosti vyplavou na hladinu. Na konci června dochází u pulců k metamorfóze. Skokani ostronosí jsou velice citliví na kvalitu vody a znečištěná voda se u nich projevuje výrazným úbytkem. Nepříznivé je pro ně také odvodňování krajiny. Není se proto čemu divit, že patří mezi silně ohrožené druhy.

Zdroje:  National Geographic, Skokan ostronosý | Témata (rozhlas.cz), Rana arvalis – skokan ostronosý | Ranidae – skokanovití | Natura Bohemica