Jedno malé žabí vajíčko v želatinovém obalu. Potom pulec, tvor přizpůsobený vodnímu prostředí. A nakonec žába, obojživelník dýchající vzduch se stejnou strukturou těla, jako máme my. Jak se to stane?

Od vajíčka k pulci

Na začátku je máma žába a táta žabák. Při páření naklade samička oplozená vajíčka, do vody, do vaku, na vlhké místo, některé také sobě na záda. Každé vajíčko má několikavrstvý želatinový obal, který jej chrání. Jako každé správné vajíčko má i žabí vajíčko zárodek a žloutkový vak, který slouží jako výživa.

Po několika dnech až dvou týdnech se zárodek promění v malého pulce, který není nic víc než kulička s očima, vnějšími žábrami a ocasní ploutví. Po budoucími ústy je přísavka, kterou se malý pulec přichytí k rostlině či kameni. Stále ještě má viditelný zbytek žloutkového vaku, který několik dní tráví. Až poté se otevírají ústa a pulec začíná přijímat potravu. Vnější keříčkové žábry brzy začne přerůstat vak, pod kterým se časem začnou vyvíjet i přední nohy.

Žrát, jen žrát… a nebýt sežrán

Potrava je zpočátku jasně rostlinná, pulci se živí řasami a odumřelými částmi vodních rostlin. I proto mají střevo poměrně dlouhé, později se jim zkrátí. Některé druhy rozšiřují svůj jídelníček o drobné rybky či dokonce jiné pulce.

Hlavním smyslem pulcova života je jíst. Musí nabrat dostatek hmoty a energie, pro fázi přeměny, metamorfózy. Zároveň se ale musí vyhýbat predátorům, pulci jsou skvělým soustem pro ryby, ptáky, dokonce i pro larvy hmyzu.

Pulci nemají kosti, pouze chrupavky. Čeká je složitá přeměna celého těla, absorbce kostí by trvala dlouho a zbytečně by odebírala energii. Pulci mají oči bez víček po stranách hlavy, aby co nejlépe detekovali možné ohrožení. Mají také postranní čáru jako ryby: smyslový orgán, kterým vnímají tlak, dotyky a proudění okolní vody. Nemají zuby, ale keratinové destičky, které jim pomáhají seškrabovat potravu.

Dokud pulec nedosáhne potřebné velikosti, nepociťuje hlad, jí, roste, jí, a zase roste. Až poté, co se dovyvinou příslušná mozková centra, utlumí hormon leptin příjem potravy, aby mohla proběhnout rekonstrukce trávicího systému.

Metamorfóza: na začátku pulec, na konci žába

Proměnu spouští hormon štítné žlázy tyroxin. Někdy probíhá postupně, u některých druhů proběhne v průběhu jednoho dne. Co vše se stane?

Jako první se objevují se zadní nohy. Z vychlípenin trávicí trubice se začínají vyvíjet plíce, zpočátku jako podpůrný systém dýchání, později ten hlavní. Oči se stěhují ze stran nahoru, dospělá žába jako predátor potřebuje přesné prostorové vidění. Přední nohy se vyvíjejí pod kožním záhybem, který původně překryl žábry.

Rozšiřují se ústa a mění se trávicí systém: střevo se podstatně zkrátí. Pulec na nějakou dobu přestává úplně jíst, aby dal svým orgánům prostor se zreorganizovat. Ocas se v této době vstřebává, je cenným zdrojem živin pro měnící se tělo. Ledviny rozšiřují svou filtrační funkci o systém udržení rovnováhy vody a minerálů v těle, místo amoniaku se začíná vylučovat močovina. Osifikují se kosti a úplně nakonec se vstřebají již nepotřebné žábry.

Pulec po metamorfóze už není pulec, ale kompletní a hotová žába, která má stejnou strukturu těla jako my a dýchá vzduch jako my, je doma ve vodě i na suchu – obojživelník. Její potrava bude napříště živočišná: hmyz, jeho larvy, červi, slimáci, žížaly. A až dospěje a naklade vajíčka, celý cyklus se zopakuje.

Zdroj: Futurity.org, The Dodo, NatureNorth.com