Evakuace po nukleární katastrofě v Černobylu přeměnila celou okolní oblast v laboratoř, která stále slouží ke zkoumání dopadu jaderného neštěstí na lidi a faunu. Zdá se, že na zvířata má celá věc méně negativní vliv než jejich lov či odlesňování.
Vlci, losi, srny, divočáci a další velcí savci znovu osídlili „zakázanou zónu“ okolo Černobylu, 4 200 km² mezi Ukrajinou a Běloruskem, která je lidem po výbuchu reaktoru v roce 1986 nepřístupná. Na tento jev upozornila studie publikovaná ve vědeckém periodiku Current Biology, která přinesla zprávu o výskytu zvířat v problematické oblasti. Sbíraná data měla poukázat na množství divoké zvěře, které je teď mnohem vyšší než před samotným incidentem. Jim Smith, jeden z autorů výzkumu, uvádí, že zde platí, že bez lidí příroda kvete, a to dokonce i po jaderné katastrofě.
Současná situace ohledně výskytu zvěře ovšem neznamená, že by zvířata byla vůči radiaci imunní, upřesňují vědci. Jde pouze o to, že přítomnost člověka zapříčiňující odlesňování, lov zvířat a jejich vyhnání z přirozeného prostředí na zvěř dopadá hůře než výše zmíněné jaderné neštěstí a že vytvoření oblasti bez lidí, kde by se příroda mohla vzpamatovat a přirozeně zrekultivovat, je nutností i bez nukleárních katastrof.
Vědci z univerzity v Portsmouthu ve Velké Británii a z Poleské státní radiačně-ekologické rezervace v Bělorusku analyzovali na ploše 315 km mezi lety 2008 a 2010 stopy savců ve sněhu na 35 různých cestách a stezkách v běloruské části radiací postižené oblasti. Zároveň se také pokusili 10 let po neštěstí zvířata sečíst. Analýza dat vyloučila vzájemný vztah mezi radiací a počtem zvířat přítomných v zakázané oblasti. Množství zvířat v této zóně ale bylo o něco vyšší než v nekontaminovaných běloruských přírodních rezervacích. Výrazný rozdíl byl například v počtu vlků, kterých zde bylo dokonce sedmkrát více.
Tom Hinton – spoluautor studie a pracovník jaderného výzkumného centra Institute of Environmental Radioactivity na univerzitě ve Fukušimě v Japonsku – připomíná, že se studie nesoustřeďuje na vliv radiace na jednotlivá zvířata, ale pouze na její dopad na živočichy jako celek. „Není pochyb, že zvířata v blízkosti Černobylu a Fukušimy utrpěla škody na genetické úrovni,“ vysvětluje. Znatelné negativní důsledky se ale projevily relativně brzy po samotné katastrofě. V následujících letech neměla pak radiace na úbytek fauny zdaleka takový vliv jako lidé.
Další etapa výzkumu se soustředila na velikost studovaných zvířat. Větší zvířata jako jelenovití a divoká prasata mají podle výsledků zkoumání do jisté míry vytvořenou obranyschopnost proti radiaci. Jiné výzkumy však potvrdily neblahé dopady záření na celá hejna ptáků, u některých jedinců byla také zjištěna zmenšená velikost mozku.
Zdroje:
- Deryabina, T.G. et al. (2015). Long-term census data reveal abundant wildlife populations at Chernobyl. Current Biology, Volume 25 , Issue 19 , R824-R826.
- news.sciencemag.org