Když se řekne kráva, mnoho lidí si nejspíš představí domestikovaný skot domácí, ale tato skupina zvířat je mnohem rozmanitější. V tomto článku vám představíme největšího a nejmenšího tura na světě.
Když se řekne kráva, většinou si lidé představí tura domácího. Kredit: Jan Koetsier, pexels.com, Pexels License
Není to koza?
Anoa se vyznačuje tím, že to je nejmenší tur na světě. Na první pohled připomíná spíše přerostlou kozu. Má tmavohnědou až černou barvu s malou světlou skvrnkou na krku, na tvářích a na nohách. Krátké rohy směřují dozadu, což zvířeti umožňuje prodírat se houštinami. Pase se zrána na listech, kapradinách, větvičkách a sbírá i plody.
Anoa je nejmenší tur na světě. Kredit: The Land, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
V současné době jsou známy dva druhy, a to anoa nížinný a anoa horský. Anoa horský je z této dvojice menší, dosahuje hmotnosti od 150 do 270 kilogramů, zatímco domestikovaný tur domácí váží až o 800 kilogramů více.
Anoa je na endemitem indoneských ostrovů Sulawesi a Buton, kde žije v tropických deštných lesích. Paradoxně je zde největším zvířetem. O jeho zvycích a sociálním struktuře toho není moc známo, protože vede vzhledem skrytý způsob života v lesích. Počty se odhadují na pouhých 3000 – 5000 zvířat s tím, že tyto stavy mají klesající tendenci kvůli nelegálnímu lovu, kácení pralesů, vysoušení mokřadů a chorobám od domácího dobytka.
Správné označení krávy je tur. Kráva je pouze pojmenování pro samici rodu přežvýkavců.
Anoa v našich zoo
Anoa není na chov v zoo úplně jednoduchý vzhledem k tomu, že se zvířata někdy vzájemně špatně snášejí. Proto se dají chovat pouze v párech nebo samostatně. Anoa horský byl u nás v minulosti chován pouze v zoo Děčín. Nížinný druh v současnosti najdeme ve dvou zoologických zahradách na našem území, a to v Praze a v Ústí nad Labem. Obě dvě zoo začaly s chovem v roce 1995. V Praze se za tu dobu narodilo 7 mláďat a jejich expozice je v horní části zahrady. V Ústí se narodilo a odchovalo 10 mláďat.
Kolos mezi přežvýkavci
Gaura indického s jeho váhou kolem jedné tuny a dvěma metry v kohoutku, můžeme označit za nejmohutnějšího tura na světě. Domestikovaný potomek gaura je nazývá gayal, ten však nedosahuje takových rozměrů jako jeho divoký předek. Jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 160 centimetrů a váží 650 – 900 kilogramů.
Přirozeným stanovištěm gaura jsou zalesněná pohoří jižní a jihovýchodní Asie. Živí se mladou trávou, bylinami, bambusovými výhonky i výhonky mladých stromů a keřů. Je to poměrně plaché zvíře, které se vůbec nepřibližuje k lidským obydlím, a tak neokusuje kulturní plodiny. Počty ve volné přírodě se odhadují na 20 000 jedinců. Podobně jako u anoa nížinného a horského má populace gaurů klesající tendenci, vzhledem ke ztrátě životního prostředí a lovu pytláky.
Gaur je obrovský, může dosahovat hmotnosti až kolem jedné tuny. Kredit: cuatrok77, Flickr.com, CC BY-SA 2.0
V zoo se nepřehlédne
Na konci září tohoto roku získala zoo Zlín z indické zoo čtyři mladé gaury. Tato zoo je také jediným jejich chovatelem na našem území. Příchod těchto zvířat do Zlína je o to úspěšnější, protože se jedná o první gaury přivezené do Evropy z jejich domoviny po dlouhých 60 letech. Současná evropská populace čítá pouze 34 jedinců. Tato čtyři mladá zvířata, dva samci a dvě samice by mohla obnovit jejich záchovný program v Evropě.
Zdroje: Zoo Usti- anoa,Zoo Praha- anoa, Zoo Zlin- gaur, ChovZvirat.cz + domácí knihovna
