V České republice je mnoho krásných zoologických zahrad a ta liberecká k nim bezpochyby patří. Tato útulná a klidná zoo je zajímavá řadou svých zvířecích obyvatel. Jedni z nich jsou bílí tygři indičtí (Panthera Tigris Tigris), kterými se Zoo Liberec pyšní od devadesátých let minulého století.

Liberecká zoo chová bílé tygry od roku 1994. | Kredit: Caroline Granycome, CC BY-SA 2.0

Počátky chovu a první trojčata

V roce 1994 získala liberecká zoo první dva bílé tygry ze zoo Eskilstuna ve Švédsku. Šlo o sourozeneckou dvojici Isabellu a Columba. Po několika letech proběhla výměna samců se zoo v Madridu a do Liberce byl převezen nepříbuzný tygr Sitara. Ze spojení Isabelly a Sitara se v roce 2002 narodila bílá tygří trojčata, která byla pojmenována po postavách z řecké mytologie – Achilleus, Afrodita a Artemis. Ta byla později rozdělena do zoologických zahrad v Bratislavě, Maďarsku a Srbsku.

Sitar ale zanedlouho uhynul a na jeho místo nastoupil v roce 2005 patnáctiletý samec Tibet z maďarského Sóstó, o rok později přibyl z francouzské Zoo Beauval teprve roční tygr Paris. V roce 2009 uhynula samice Isabella, ale svůj domov v podještědské zoo našla samice Surya Bára, která byla do Liberce převezena z Bratislavy.

Za deset let přišla další mláďata

Surya Bára a Paris se stali v roce 2012 rodiči dalších trojčat. Malí tygří sourozenci dostali jména Gaia, Liam a Sambur. V liberecké zoo se ale příliš nezabydleli. Samec Liam našel v roce 2013 útočiště v Zoo Klaipeda v Litvě a jeho sourozenci, samice Gaia a samec Sambur, zase v Zoo Limpopo na Ukrajině. Nyní jsou tedy v Zoo Liberec k vidění pouze jejich rodiče, Surya Bára a Paris.

Bílá barva je způsobena vzácnou mutací

Šelma, kterou nazýváme bílým tygrem, není samostatný druh. Příčinou jejího bílého zbarvení je velmi vzácná genetická mutace způsobující leucismus, částečnou ztrátu pigmentace. Tygři s touto mutací mají světlou kůži i srst, černohnědé pruhy, modré oči a růžový čumák. Pro tygra je leucismus velmi špatnou zprávou – znamená totiž, že zvíře přichází o schopnost maskování, která mu dovoluje nepozorovaně se přiblížit ke kořisti. Jediné bílé tygry můžeme tedy potkat v zoologických zahradách, a nikoli v přírodě, kde by pravděpodobně nepřežili.

Bílí tygři by v přírodě nepřežili. | Kredit: Jack Fiallos, Flickr – CC BY 3.0

Jelikož současná populace bílého tygra chovaného v zajetí pochází ze stejných jedinců, odchycených v 50. letech 20. století, a pro získání vzácných bílých mláďat je prakticky nevyhnutelný inbreeding, kdy chovatelé nechávají pářit otce s dcerami a matky se syny, bílé tygry často provází řada zdravotních komplikací a genetických defektů. Jejich chov je tedy v současnosti diskutovaným a kontroverzním tématem, mimo jiné i kvůli obchodování s těmito šelmami zejména na asijských trzích.

Zdroje:

• cs.wikipedia.org
• myinterestingfacts.com
• zooliberec.cz
• nmssciencemadisonsquared.weebly.com
• n-tv.de
• crownridgetigers.com