Dokáže hlemýžď přelézt žiletku?

Nebudeme čtenáře napínat – dokáže. Nejen napříč, dokonce i podélně. Poradí si rovněž s ostrým nožem nebo pilkou. Co je však příčinou této nečekané schopnosti? Pokud se nespokojíte s jednoduchou odpovědí, pokračujte dále…

Už jste někdy viděli hlemýždě přelézat žiletku?

Tentokrát vyzradíme pointu hned v úvodním obrázku. Podrobnosti šnečího kouzla se však vyplatí přečíst. | Zdroj: Wikimedia.org

Většinu z nás ani nenapadne přejet prstem podél dobře naostřené čepele. Následoval by výkřik bolesti a proříznutá kůže, která se bude pořádně dlouho hojit. Šnekům a slimákům však takový manévr nevadí. Překonají nepohodlnou překážku, jako by se nechumelilo, a pokračují v cestě, zanechávajíce za sebou na zemi stříbrný slizový proužek. Klíč k této hádance leží především ve složení měkkýšího slizu. Ale nejen v něm.

Plži dokážou přelézt různé ostré předměty

Ani nůž není problém… | Zdroj: Wikimedia.org

Někdy pomůže prostá fyzika…

Jedním z důvodů, proč se plž na žiletce nerozkrájí na kousky, je jeho hmotnost. Pokud bychom chtěli nebohého měkkýše nožem přeříznout vejpůl, musíme na nůž zatlačit. Zdánlivě málo, ale přece. Samotná váha drobného zvířete lezoucího přes ostrý předmět je však násobně menší. Stačí se zamyslet – vždyť i moucha může nerušeně usednout na hranu žiletky, aniž by si ublížila.

Přilnavost těla plže k podkladu je dokonalá

Přilnavost těla plže k podkladu je dokonalá | Zdroj: C.pxhere.com

Dále záleží na celkových velikostních poměrech. Pro naše rozměrná těla se zdá být hrana žiletky skutečně tenoučká. Pro plže je však poměrově výrazně širší. Tlak působící na jejich břicho, tedy pardon, vlastně nohu, se proto při přelézání ostří významně snižuje. Podobně jako bychom se my, lidé, vlastním břichem opřeli o hranu plaňkového plotu – příjemné to není, ale žádné drama se nekoná.

…nutná je však i pomoc biochemie

Těla všech plžů dokážou produkovat sliz. Pro jejich přežití je naprosto nezbytný. Plži mohou vyrobit dokonce několik různých typů slizu podle aktuální potřeby. Žlázy umístěné na spodní straně jejich těl vytvářejí substanci, jejímž základem je z více než devíti desetin voda. Zbytek slizu obsahuje karbohydráty a bíkoviny. Molekulární vazby v této směsi se mohou neustále přestavovat, udržují tak pevnost i ohebnost zároveň. Vazkost použitého slizu se liší. Ochranný sliz, který má za účel udržet měkkýší tělo vlhké, je hustší. Sliz určený k pohybu zase řidší a lepivý, aby mohla noha k povrchu správně přilnout. Vzpomeňte si, že se šnek dokáže plazit po předmětech i „vzhůru nohama“ – a nikam nespadne.

Páskovka hlavou dolů

Při malé hmotnosti nedělá plžům problém udržet se na větvi hlavou dolů.| Zdroj: Needpix.com

K pohybu určený sliz neustále udržuje bezpečnou vrstvu mezi svalnatou nohou plže a předmětem, po němž přelézá – ať už se jedná o ostrý kámen či o žiletku. Výhody se však snadno mohou změnit v nevýhodu. Plžům se velice špatně pohybuje po látkách nesoudržných. Mnohý zahrádkář ví, že nechtěné slimáky může udržet mimo záhonek vrstva popela či vaječných skořápek. Bohužel, v praxi se tato rada aplikuje poněkud těžko… stačí, aby popel zmoknul a nezvaní návštěvníci našich zahrádek mají vyhráno.

 

 

O způsobu pohybů plžů jsme v minulosti psali i zde:

Jak se pohybuje hlemýžď?

Použité zdroje: youtube.com, scienceinfo.net

(Zobrazeno celkem 23-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..