Téměř každý z nás se již jistě setkal s pojmem albinismus nebo albín. O albínech je všeobecně známo, že jde o živočichy s redukcí tmavého pigmentu. Tito jedinci se vyznačují čistě bílým zbarvením a v případě úplného albinismu tento jev doprovází červená barva očí. Méně známým jevem je v podstatě opak albinismu – melanismus.
Původ tohoto termínu se vztahuje k starořeckému slovu melas nebo také melanos, což znamená černý. Melanismus vzniká na základě zmnožení tmavého pigmentu (melaninu) na kůži a srsti živočichů. Zvířata jsou pak tedy částečně nebo úplně černá. Nejde však o samostatný druh či poddruh zvířete, jedná se pouze o barevnou odchylku.
Oproti albínům mívají černí jedinci větší šance na přežití vzhledem k tmavému zbarvení, které zajišťuje lepší kamufláž ve tmě. Zajímavý je také fakt, že tito jedinci bývají přijímáni normálně zbarvenými příslušníky svého druhu a bez problému produkují společně potomstvo. Například u levhartů se tak mohou v jednom vrhu objevit černá i skvrnitá mláďata, k čemuž dochází i ve spojení dvou melanických nebo dvou klasicky zbarvených partnerů.
Melanismus má i další výhody. Nositelé této barevné odchylky lépe odolávají vlivům UV záření a podle některých odborníků také určitým chorobám. Záporným aspektem melanismu je ale nižší schopnost získávání vitaminu D ze slunečního záření.
Než si představíme některé živočichy, u kterých je melanismus prokázán, vyvrátím jeden mezi lidmi značně rozšířený mýtus o černé pumě. Ve skutečnosti jde o melanicky zbarvené levharty nebo jaguáry, kteří jsou laicky nazýváni černými pantery. U pumy americké nebyl melanismus nikdy potvrzen.
Ke zvířatům, u nichž není melanismus žádnou výjimkou, dále patří lišky nebo veverky obecné. Objevují se však například i melaničtí vlci, servalové, jeleni, daňci nebo dokonce tuleni:
Z ptáků stojí za zmínku zcela černě zbarvení tučňáci, kteří jsou podle názoru vědců naprostým unikátem. Mnohem častěji se můžeme setkat například s částečně melanickou sovou pálenou. Elegancí uchvacuje melanismus i v říši plazů a obojživelníků. Černě zbarvené exempláře tak existují i u hadů, ještěrů, žab a dokonce i krokodýlů.
Samostatnou podkapitolou je tzv. industriální čili průmyslový melanismus, ke kterému dochází po adaptaci některých živočišných druhů (zejména motýlů) na silně znečištěné prostředí v průmyslových oblastech. Jedním ze zástupců hmyzu, který se přizpůsobil industriálnímu prostředí, je i známé slunéčko dvojtečné.
Zdroje:
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…