O inteligenci ptáků z čeledi havranovitých se ví. Další výzkumy prokazují, že vrány, často považované za ošklivé a děsící, jsou ve skutečnosti velice chytré a přátelské.
Vrány překvapují svou vynalézavostí.
Kredit: Annalee, Flickr CC BY
Znáte Ezopovu bajku o chytré vráně?
V kraji vládlo horko a sucho, všechny studánky, prameny, řeky i jezírka v lese vyschly. I vydala se žíznivá vrána z lesa k lidem, protože lidé mají vždycky všeho dost. U jednoho domu našla opuštěný džbán, ve kterém bylo trochu vody. Vrána se dychtivě snesla ke džbánu a zkoušela se napít, jenže džbán byl příliš vysoký a zobákem se k vodě nemohla dostat. Chvíli přemýšlela, až dostala nápad. Začala sbírat malé kamínky a házela je do džbánu. S každým kamínkem hladina o něco stoupla, až vystoupala k okraji džbánu a vrána se konečně mohla napít.
Těžko říct, kde Ezop našel inspiraci pro svou bajku. Jisté je, že vrány jsou toho schopné, jak ostatně dokázaly vědkyně z univerzity v Cambridge. Vrány dostaly válec zčásti naplněný vodou, na hladině plavala pochoutka – burák nebo červ. Ta se z válce dostala pouze tak, že se do válce naházely kameny a stoupající hladina vynesla odměnu nahoru. V roce 2009 se ukázalo, že většina vran zvládá tento úkol, na který nestačí většina šimpanzů a goril, naprosto bez problémů. Navíc vrány používaly větší kameny, které bylo náročnější uchopit a přenášet, ale nádobu zaplnily rychleji. Na takové řešení nepřišli ani žáci prvních ročníků, s kterými byl pokus také prováděn.
Vědci nepřestávají nad inteligencí těchto zvířat žasnout. Již dlouho se ví, že umí používat nástroje: vrány novokaledonské používají větvičky (které navíc zbaví bočních větviček a ohnou do tvaru háčku) k vylovení housenek z děr ve stromech. Vědec Alex Taylor a jeho tým na univerzitě v Aucklandu zase experimentovali s krabičkou s masem, na které ptáci nedosáhly zobákem ani přiloženým proutkem. Dlouhý proutek, kterým by vrány na maso dosáhly, ležel v další krabičce. Téměř všechny vrány přišly na správné řešení. A nejen to, vrány používají větvičky k prozkoumání nebezpečných objektů. Když před ně vědci položili napodobeninu jedovatého hada či pavouka, vrány nejprve živočichy prozkoumaly klacíkem z větší vzdálenosti, než si troufly přijít blíže.
Vědci nad inteligencí těchto ptáků stále žasnou.
Vrány překvapují i svou vynalézavostí. V Japonsku přišly na způsob, jak rozlousknout ořechy – hodí je mezi projíždějící auta. Aby se však vyhnuly srážce s automobilem, pouští ořechy hlavně na přechodech pro chodce. Když se auta rozjedou, ořechy rozbijí. Vrány si jen počkají, až auta dostanou červenou, a pak si v můžou v bezpečí sníst svůj oříšek:
Tito opeřenci z čeledi krkavcovitých si také osvojili zvláštní komfortní chování. Místo toho, aby se pracně starali o své peří jako většina ptáků, prostě rozhrabou mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci pak zalezou mezi pera a zlikvidují veškeré parazity, kteří se ve skulinách usadili.
Na Ezopově bajce o chytré vráně asi něco bude…
A aby toho nebylo málo, vrány dělají některé věci jen tak, pro zábavu. Možná jste zaznamenali video vrány, která si z víčka vyrobila cosi jako snowboard, na kterém sjížděla nasněženou střechu domu. U paty střechy víčko zase vzala do zobáku a vyletěla s ním nahoru na střechu:
Zdroje: cbsnews.com, dailymail.co.uk, journals.plos.org
