Škrábe vaše kočka nábytek? Zvažujete koupi kotěte, ale bojíte se o novou sedací soupravu? Jak se problémům s ostrými kočičími drápky vyhnout, se vám pokusíme poradit v tomto článku.

Z kočičích drápů mají strach nejen myši… ale i vaše pohovka. | Kredit: Faffling94, Deviantart.com, CC BY 3.0

Většina majitelů koček je dříve či později konfrontována s přirozenými pudy svých miláčků – svoje drápky používají často a rádi i na bytovém vybavení. Pokud je nezvládneme správně usměrnit, vyberou si, co se hodí, a vyzdobí interiér po svém. Sedačky, koberce, křesla, či dokonce kožené obložení dveří…

Naučit kočku na škrabadlo není vždy jednoduchý úkol.

Každý asi tuší, že by ke kočce do bytu mělo patřit i škrabadlo – tedy místo, kde kočky dle libosti škrábat mohou a jsou za to chváleny. Jak ale tvrdohlavé mazlíčky, kteří si vše raději zařídí po svém, na škrabadlo naučit? A jak zabránit tomu, aby své drápky trénovali jinde?

Škrábání kočce nelze zakázat

Procvičit drápky potřebuje čas od času každá kočka a pro bytovou to platí dvojnásob. S touto podstatou kočkovitosti by se měl každý majitel smířit. Divoce žijící kočky, což platí i pro šelmy v zoo, škrábou z několika důvodů. Škrábání pomáhá odstraňovat starou vrstvu drápů a obnovovat jejich kvalitu. Škrábání slouží kočce také ke hře a protažení, čímž ji udržuje v kondici. Zdobení významných míst hlubokými rýhami má ale také funkci komunikační – označuje hranice teritoria a zanechává zde pachovou stopu po kočičích tlapkách. Nadrápaným vzkazům ostatní kočky (na rozdíl od lidí) velmi dobře rozumějí a dokážou se jimi řídit.

Ideální venkovní škrabadlo – hrubý povrch dřeva pomáhá odstranit povrchovou vrstvu z drápků, škrábance navíc zůstanou dlouho viditelné i jako optická a pachová stopa.

Dobrá škrabadla jsou základ

Z výše uvedeného je zřejmé, že kočky škrábat musejí. Není dost dobře možné trestat svého čtvernožce za drápání nábytku, nemá-li kde své potřeby realizovat. Musíme si také uvědomit, že úhel pohledu nás a kočky se může velmi lišit. Jak by tedy mělo ideální škrabadlo vypadat v designu felis catus?

Možností je samozřejmě více a každé kočce může vyhovovat trošku jiný styl. Obecně platí, že kočky rády škrábou na výrazná a nápadná místa. Víc je proto potěší škrabadlo u vchodu do obýváku než zasunuté ve vzdáleném koutě. Vždy je vhodné kočce nabídnout škrabadel více, umístěných na různých místech bytu. Sami pak uvidíme, které místo bude naší kočce vyhovovat více. Využít můžeme i stávající zařízení, u nějž škrábání nevadí – hrubou látkou či provazem lze omotat například nohu stolu či trubku od topení. 

Jednoduché, ale účelné místo pro škrabadlo. | Kredit: Jeffwgallant, CC BY 4.0

Některé kočky rády drápou koberce, ocení proto škrabadlo na zemi – to se často prodává ve tvaru vlny. Jiné myšilovky jsou založením spíše šplhavci a radost jim udělá složitější kočičí strom doplněný poličkami a domečky – je přitom úplně jedno, zda koupíme drahý výrobek, či zapojíme šikovného člena rodiny a sestavíme kočce prolézačku vlastní. Mnoho koček rádo škrábe na svislé ploše u země s nohama zapřenýma o podlahu a tlapkami protaženými nad hlavu. Škrabadlo jim musí umožnit pořádné natažení vzhůru, nemělo by tak být nižší než jeden metr.

Důležitý je i povrch škrabadla. Většina modelů na trhu má škrabací plochy potažené spirálovitě obtočeným sisalovým provazem. Některé kočky jej ale rády nemají, neboť se jim do provazu zachytávají drápy a škrábání pak není plynulé. Vyzkoušejme proto omotat vhodně umístěné prkno či sloupek hrubou jutou nebo kobercem. V oblibě jsou u koček i přírodní kusy kmenů, z těch se ale postupně olupuje kůra a dělají nepořádek. Podobně mohou posloužit také staré trámy.

Kočku musíme na škrabadla naučit

Máme po bytě rozmístěno několik škrabadel, ale kočka stále preferuje pohovku. Co teď?

Některé kočky ocení složité stromy, jiným stačí dvě tři menší plochy s hrubým povrchem umístěné na vhodných místech.
Kredit: Eric Kilby, CC BY-SA 2.0

Je třeba začít s výchovou a pokusit se kočku přesměrovat do povolených zón. Pokud „sama“ zjistí, že se na škrabadle drápe lépe, máme vyhráno. S násilím u koček mnoho nepořídíme, doporučuje se kombinovat pozitivní metodu s negativními prvky. Kočce škrabadlo ukážeme, můžeme na něj sami zadrápat nehty, případně vzít opatrně kočce tlapky a škrábání jimi naznačit. Hravou kočku můžeme navést její oblíbenou hračkou rovnou na škrabadlo a když do něj drápky při hře zasekne, ihned ji chválíme.

Na druhou stranu netolerujeme drápání na nábytku. Pokud kočku přistihneme, houkneme na ni, tleskneme či použijeme vodní rozprašovač a nevhodné chování rychle přerušíme. Poté lze kočku přenést ke škrabadlu, opět ukazovat a chválit. Pomohou i drobné lsti – na škrabadlo lze kápnout několik kapek oleje s kozlíkem lékařským či šantou kočičí (které kočky milují), nábytek oproti tomu dočasně zbavíme škrabací atraktivity. Pomáhá také polepení hran čalounění širokou průhlednou lepicí páskou či překrytí pohovky splývajícím přehozem. Na koberec lze dočasně umístit předměty, které ve škrábání překážejí, jako například jutou potažený předmět, který už kočka zná – automaticky tak může zacílit na něj a koberec zůstane netknutý. Jakmile kočka spolehlivě chodí drápat „na své“, můžeme ochranu odstranit a… musíme už jen doufat.