Mnoho turistů se během exotické dovolené nechá zlákat na neobvyklý zážitek se zvířaty. Co se tak projet na slonovi nebo se podívat na vystoupení delfínů? Na první pohled nevinné a zábavné počínání však často skrývá kruté praktiky. Zvířata jsou bita, týrána, nedostávají dostatek potravy nebo vody. Organizace World Animal Protection sestavila žebříček nejkrutějších zvířecích atrakcí.
Jízda na slonech
I sloni jsou divoká zvířata. A pokud při vození turistů vypadají neškodně, znamená to, že se jejich „trenérům“ podařilo zlomit divokou sloní duši. Aby se jim to podařilo, odebírají matkám už velmi malá slůňata. Ta pak absolvují trénink známý pod pojmem „the crush“. Během něj jsou sloni biti, lidé jim odpírají vodu i jídlo. Kdykoli se mládě upoutané na řetězu projeví, majitel ho praští po hlavě kovovým hrotem. Ani po absolvování tréninku sloní utrpení nekončí. Pokud zrovna sloni nebaví turisty, bývají spoutáni řetězy a odděleni od ostatních.
Turisté vypadají šťastně. Sloni už moc ne. | Zdroj: Wikimedia Commons
Fotografování s tygry
Toužíte po fotce s roztomilým mládětem tygra? Uvědomte si, že kvůli tomu lidé odebírají koťata od matek předčasně. Podobně jako slony pak i tyty šelmy týrají, aby je donutili zkrotnout. Protože si však majitelé nikdy nemohou být jistí absolutní bezpečností, často se uchylují k draktickému vytrhávání zubů nebo řezání drápů. Problém s týráním tygrů hodně otřásá Thajskem. World Animal Protection zaznamenala 17 sídel tygřích atrakcí se zhruba 830 zvířaty. Loni se dokonce objevila zpráva, že jeden z nejznámějších turistických tygřích chrámů obchoduje s částmi těl tygřích koťat. Objekt byl po skandálu naštěstí uzavřen, mnoho dalších však čiinost stále vykonává.
Chození se lvy
Praktika, která je typická hlavně pro země severní Afriky, také začíná brzkým odebráním mláděte od matky. Kotě separují asi v jednom měsíci jeho věku. S lvíčaty se turisté mohou mazlit a fotografovat. Když zvířata vyrostou, ale jsou ještě dostatečně mladá na to, aby se násilím dala „ochočit“, jejich majitelé je trénují na chození s turisty. Návštěvníci se během tohoto zážitku procházejí po přírodě za doprovodu krotkých divokých zvířat.
Chování želv
Jedním z dalších lákadel pro turisty jsou mořské želvy. Některá střediska nabízejí lidem, aby si tato zvířata pochovali nebo pohladili. To ale znamená, že se želvy musí tísnit v malých bazéncích se sladkou vodou a bez odpovídající potravy. Násilný kontakt s člověkem jim rozhodně není příjemný. Není výjimkou, že turista náhodou želvu upustí – zvíře se tak může ošklivě zranit, například si zlomit krunýř.
Představení s delfíny
Zdánlivě šťastní a bezstarostní delfíny si před zraky diváků hrají s míči a předvádějí akrobatické kousky. Tato inteligentní zvířata ale v zajetí trpí. Celý život stráví v malém bazénu, což je pro ně zcela nepřirozené. Podle World Animal Protection pracují delfíni bez přestávky i 12 hodin denně. Lidé delfíny pro tato představení často získávají ve volné přírodě. Pronásledují je na člunech a chytají do sítí. Pro mnoho zvířat je to tak obrovský stres, že zemřou během přepravy do určené destinace.
Delfíni musejí předvádět neuvěřitelné kousky. | Zdroj: Flickr.com
Co s tím?
Řešením by samozřejmě mohly být zákony, které by upravily podmínky chování ke zvířatům. Vzhledem k tomu, že jejich dodržování ale často není vláda schopná zaručit, je nejúčinnější metodou prostě podobné atrakce přestat navštěvovat. Pokud o ně nebude zájem, majitelé ukončí provoz. Místo podobných krutých atrakcích můžete zvířata poznávat v jejich přirozeném prostředí – místo toho, abyste si mořské želvy pochovali u bazénu, můžete je jít sledovat, jak v noci kladou vejce. Bude to o dost krásnější zážitek, bez bolesti, bez krutosti.
Zdroje: World Animal Protection, Aktuálně.cz, Africageographic.com
Nezlobte se, ale házíte dohromady několik různých věcí. Ne, nebudu platit za mazlení se s tygřím kotětem, nepůjdu ven s lvem na vodítku. Na druhou stranu do moderního delfinária si klidně a bez výčitek zajdu. To, že jsou delfíni často z volné přírody, je naprostý nesmysl, přinejmenším v Evropě – popř. jsou tam už celá desetiletí. A samozřejmě naprostý nesmysl, že by byla v takovém Norimberku zvířata do cvičení nucena! Řekla byste tohle třeba o lachtanech v pražské zoo, kteří také cvičí? Docela očerňujete mnoho respektovaných zoo a chovatelských zařízení (Norimberk, Harderwijk, Janov, Duisburg, Loro Parque…). Autorko, pokud se snažíte o novinařinu, měla byste vědět, že ne všechno, co najdete na YouTube nebo na stránkách aktivistů, je pravda.
Myslím, že to, co píšete, v článku není. Autorka nijak neočerňuje moderní zoo a záchranné parky, vidíme rozdíl mezi snahou zoo vzdělávat nás lidi a zároveň poskytnout chovaným zvířatům co nejlepší podmínky na jedné straně a snahou vydělat na atrakcích spojených s týráním zvířat na straně druhé. Víme, že chovatelé v zoo se zvířaty pracují většinou metodou pozitivního posilování, snaží se je „cvičit“ především kvůli možným vyšetřením a lékařským zásahům, ale také pro obohacení jejich života v zoo, které osobně chápu jako taková vyslanectví zvířecích říší v lidském světě.
U delfínů je to otázka. Můžeme ty v kvalitních delfináriích brát úplně stejně jako vyslance svého druhu, kteří snad donutí nás lidi přemýšlet a přestat je zabíjet a ničit jim prostředí. Na druhé straně jsou to tvorové s opravdu velkou inteligencí, podle všeho i sebeuvědoměním a možná i vlastním jazykem, zvyklé žít v ohromných prostorách oceánu, komunikovat s dalšími druhy…
Dobrý den, díky za odpověď, navíc slušnou a nefanatickou 🙂 ano, já si problematiku chovu kytovců uvědomuji. S velkým rozpakem tedy vnímám chov třeba kosatek, kde bych byla ochotna navštívit opravdu jen minimum parků, které považuji za moderní (třeba právě Antibes a Loro Parque). Delfínům skákavým se ovšem v zajetí relativně daří (věk, rozmnožování a pod.), jako vlajkový druh pomáhají ochraně nejen svých divokých příbuzných, ale celé místní divoké přírody (mrkněte na Chorvatsko), a navíc delfíni chovaní v zajetí jsou často z pobřežních populací, které mají jiné životní nároky (nepotápí se do velkých hloubek, neplavou denně desítky km za potravou). Tady mi moderní chov skutečně nevadí a přijde mi relativně pokrytecké, když se protestuje proti delfináriím, ale že třeba do nejmenované české zoo s nepříliš dobrými podmínkami přivezli lachtany přímo z divočiny, nikomu nevadí. Nicméně článek je v pasáži s delfíny opravdu velmi všeobecný a myslím, že by si to upřesnění zasloužilo. Osobně se mi třeba hluboce nelíbí plavání s delfíny – pokud už bych mu dala palec nahoru, pak jedině u zařízení, která mají i pro tyto interakce velké nádrže, což vůbec není pravidlem. A lepší je dát přednost různým setkáním s delfíny, kdy se člověk ke zvířatům za poplatek dostane blíže, ovšem určitě se s nimi nekoupe, nechytá je za plotve a pod. Mějte se fajn! T.
Souhlasím. Jsou velké rozdíly mezi zoo, aquaparky, podmínkami, která zvířata mají. Bylo by super, kdyby pro všechna byl prostor ve volné přírodě a člověk jako druh jim dal šanci. I proto vnímám zvířata v zoo opravdu jako zástupce, velvyslance, kteří se jistým způsobem obětují pro to, abychom je vnímali lépe a ten prostor pro život jim poskytli.
Nemáte chuť pro nás občas něco napsat? 😉