Už je tomu téměř šest měsíců, co do plzeňské zoologické zahrady dorazila trojice vzácných pum amerických, poddruhem kanadských (Puma concolor missoulensis), které jsou známy také pod pojmenováním „kuguáři“ nebo „horští lvi“. Během půl roku se pumy v Plzni velmi dobře zabydlely. V současné době jde o jediné čistokrevné pumy kanadské chované v českých zoologických zahradách, a proto si je nyní lépe představíme.

Samec Gary je dvakrát větší než samice. | Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Trio pum kanadských přicestovalo do Zoo Plzeň z německého Tierparku Berlin. Jedná se o chovného samce se samicí a jejich společnou dceru. Rodinka obydlela dvě voliéry po levhartech čínských, s jejichž chovem zoo skončila v roce 2014. Zatímco chovný pár obsadil prostornější výběh v sousedství sněžných levhartů, mladá samice našla domov v pravé voliéře směrem k pavilonu nosorožců.

Samice Missoula byla odmalička vychovávána lidmi.
Kredit: © Vojta Ondřej Smolík

Gary z Německa a Cheyenne z Kanady

Samec Gary se narodil prvního máje roku 2006 v mnichovském Tierparku Hellabrunn a jako roční odešel do berlínského Tierparku Friedrichsfelde. Samice Cheyenne, která své jméno dostala podle hlavního města amerického státu Wyoming, se narodila v říjnu 2002 a pochází z Národního parku Banff v Kanadě, čímž je pro evropský chov nesmírně cenná. Tento pár se vzájemně toleruje a sdílí společný výběh celoročně, nejen v době říje, jak je tomu ve většině případů zvykem. Zatímco Gary se po nastěhování do nového domova zanedlouho pustil do průzkumu venkovních prostor, Cheyenne se zpočátku projevovala jako velmi bojácné zvíře a z doupěte vycházela až za soumraku. Nyní se pár nejčastěji oddává odpočinku na vyvýšené skalní římse v pravém horním rohu voliéry.

Dcera plzeňského páru byla odchována lidmi

Společným a současně jediným potomkem tohoto páru je mladá samička Missoula narozená 11. dubna 2012. Missoula je tzv. „flaškáč“, což v ošetřovatelském slangu znamená, že byla odmala vychovávána lidmi. Její matka Cheyenne vrhla celkem tři koťata, z nichž dvě přišla na svět mrtvá. O třetí mládě ztratila po náročném porodu vysílená matka zájem, a proto se berlínští zoologové s ošetřovateli rozhodli k jeho odebrání na umělý odchov, čímž malou samičku poznamenali na celý její život. Své rodiče nepoznává a dokonce se jich bojí. Přes dělící pletivo s nimi komunikuje minimálně, častěji ji můžete slyšet frkat a mňoukat na ošetřovatele nebo návštěvníky.

Chov pum má v Plzni tradici

Pumy nejsou v plzeňské zoologické zahradě žádnými nováčky. První pumy se v Plzni objevily už v roce 1959 a několikrát se zde podařilo úspěšně odchovat mláďata. Naposledy se tu však koťata narodila před třiatřiceti lety. Chov takzvaných horských lvů byl přerušen v roce 2002. Poslední pár, populární samec Čigo a samice Cindy, uvolnil místo v expozici mladému páru levhartů čínských. Nutno však podotknout, že Gary, Cheyenne a Missoula jsou vůbec prvními příslušníky poddruhu pumy kanadské v Plzni. Mimo Plzeň chová tento poddruh v Evropě již pouze zoo v Mnichově.

Samice Cheyenne pochází přímo z Kanady. | Kredit: © Kateřina Hanzalíková

Puma je druhou největší kočkou Ameriky

Puma kanadská, nebo také montanská, je jedním z 24 poddruhů pumy americké. Vyskytuje se na území jihozápadní Kanady a dvou amerických států – Idaho a Montana. Pro tento poddruh je typická hustá srst se stříbrným nádechem, díky kterému získal lidový název stříbrný lev. Všeobecně puma platí za druhou největší kočkovitou šelmu Ameriky (hned po jaguárovi) a největšího zástupce malých koček. Její areál rozšíření zabírá téměř celou Jižní Ameriku, dále pak Střední Ameriku a západ Ameriky Severní. Loví velké a malé savce, popřípadě ptáky. Ve většině případů jde o zvíře samotářské, výjimečně tvoří páry. Samice rodí po třech měsících 1-4 skvrnitá koťata; ve stáří šesti měsíců skvrny mizí. Puma je jedním z nejlepších skokanů v říši zvířat – rekordní zaznamenaný skok měřil 12 metrů do dálky a pět metrů do výšky. Pumy také výborně šplhají po stromech a jsou dobrými plavci.

Zdroje:

• annettb.blogspot.cz
• velkekocky.estranky.cz