Ke klokanům neodmyslitelně patří jejich typické skákání. Přirozené pro ně ale samozřejmě nebylo vždycky. Vědci ze švédské Uppsala University objevili nové indicie, které vedou k tomu, že klokani se svůj charakteristický způsob pohybu naučili mnohem dřív, než se původně myslelo. Skákat uměli pravděpodobně i vymřelí příbuzní klokanů už před 20 miliony let.

Skákali už pravděpodobně dávní příbuzní dnešních klokanů. | Zdroj: Wikimedia Commons

Dnešní klokani se pohybují po dvou zadních končetinách a k přesunu používají charakteristické skákání. Švédští vědci nyní přišli na to, že jejich dávní vymřelí příbuzní uměli rovněž skákat po dvou, ale také se pohybovat po všem čtyřech nebo lézt po stromech. Vyčetli to z fosílií chodidel nalezených v archeologické lokalitě Riversleigh v severozápadním Queenslandu v Austrálii.

Stejná škála pohybů jako dnes

Všeobecně se mělo za to, že klokani se naučili skákat v souvisloti se změnou klimatu. Po zavládnutí většího sucha a rozšířeních travnatých porostů byl tento pohyb výhodnější. Výzkum, který vědci z Uppsala Univerzity zveřejnili v pediodiku Royal Society Open Science, ale naznačuje, že příčina byla komplikovanější. Geometrické modelování ukázalo, že dávní příbuzní klokanů používali stejnou škálu pohybů jako dnešní klokani.

Podle vědců to znamená, že klokani skákají už 20 milionů let. „To všechno ukazuje, že klokan je extrémně úspěšné zvíře. Je skvěle přizpůsobeno celému životnímu prostředí a celé řadě biotopů a ekosystémů,“ řekl pro BBC vedoucí výzkumu Benjamin Kear.

Zdroj: BBC