Psi nejsou od přírody agresivními tvory. Naopak se snaží všem konfliktům a hrozbám zabránit pomocí tzv. konejšivých signálů. Jak je u psa poznat?

Co to jsou konejšivé signály

S termínem konejšivé signály přišla norská trenérka psů Turidem Rugaasem. Během mnohaleté praxe shromáždila velké množství vzorců chování, které psi používají, aby se vyhnuli konfliktu, zabránili agresi, uklidnili ostatní psy či sebe samotné anebo sdělili informaci lidem. Například: když člověk na psa zvýší hlas, pes v ten moment vyšle signál, aby člověka uklidnil.

Konejšivé signály jsou pro psy spíše instinktivní než naučené chování. Využívají je dokonce i štěňata. Člověk ovšem může jejich používání nechtěně utlumit, například když psa nepřiměřeně trestá. Zvíře se pak zbytečně dostává do stresových situací, protože neví, jak má reagovat. Proto je dobré naučit se vnímat psí řeč a umět pochopit, co se nám zvíře snaží říct.

Jak konejšivé signály poznám?

Mezi nejvíce používané signály patří olizování nosu, zpomalení pohybu a strnulost, pootočení hlavy, obcházení obloukem a čichání.

Olizování nosu

Mnohdy se pes olízne tak rychle, že si toho ani nevšimneme, pokud se na něj zrovna nedíváme. Psi olíznutí používají často, především, když se cizí pes přiblíží na vzdálenost, která druhému není příjemná. Tento signál ale často využívají i při komunikaci s člověkem. Může to být v momentu, kdy na svého psa naštvaně mluvíte, pevně jej svíráte či chytáte. Pes vám olíznutím sděluje, že je mu vaše chování nepříjemné.

Zpomalení pohybu až strnulost

Zpomalí váš pes někdy zničehonic na procházce či se úplně „zasekne“ a nechce jít dál? Nejčastěji se to stává v okamžicích, kdy jde přímo proti němu cizí pes. Nebo ve chvíli, kdy se někdo nenadále rozeběhne a pejska překvapí. Náš pes v ten moment vysílá zastavením či zpomalením konejšivý signál vůči svému okolí.

Na druhé straně pravděpodobně zpomalí i cizí pes. Kdyby to neudělal a běžel k neznámému zvířeti, pravděpodobně by riskoval konflikt. Proto by se strnulý nebo zpomalený pes nikdy neměl tahat za vodítko či trestat za neposlušnost. Přivádíme ho tím do stresové situace. Ví, že nesmí zpomalit, aby se páníček nezlobil, ale zároveň nemá šanci říct neznámému psu: vše je v pohodě, ode mě ti nic nehrozí. Vždy bychom měli nejdříve zjistit, co psa přinutilo vyslat daný signál, a podle toho jednat.

Pootočení hlavy

Někdy se jedná o velice rychlý pohyb a my ho nemusíme vůbec zaznamenat. Jindy pes drží hlavu delší dobu do strany.

Obcházení obloukem a čichání

Již jsme zmínili, že je pro psy nepříjemné, pokud mají jít přímo proti sobě. Aby tento pocit utlumili a seznámili se v klidu nebo se jen pozdravili, začnou se obcházet. Někdy se k tomu přidá i ritualizované „čichání“. V tento moment pes doopravdy nečichá, jen se tak tváří.

Existují i další konejšivé signály: zívání, sednutí, zvednutí tlapy, vrtění ocasem, postavení ke hře, značkování… Doposud bylo popsáno téměř 30 konejšivých signálů. Každý pes využívá konejšivé signály v jiné míře a také používá různé typy. Jeden bude v danou situaci výrazně zívat, druhý se jen nepatrně olízne.

Všichni psi nicméně všem používaným signálům rozumí. Člověk si je většinou musí vypozorovat a naučit se s danou informací pracovat. Na druhou stranu můžeme pomocí konejšivých signálů se svým psem komunikovat. Pochopitelně nebudeme používat třeba očichávání země, upřednostníme např. pro nás přijatelnější zívnutí či otočení hlavy. Když se tyto signály naučí člověk používat v pravý moment, psi jim porozumí. Je to cesta, jak svůj vztah s čtyřnohým parťákem znatelně vylepšit.

Zdroje: Thebark.com, Pesweb.cz, Psichologie.cz, Wikipedia