Chcete se těšit pohledem na drobné ptactvo a zároveň ušetřit starosti s úklidem klecí? Rádi zvířata pozorujete, ale nechcete je držet za mřížemi? Využijte změn počasí, blíží se zima a hladoví opeřenci rádi přiletí za vámi. Stačí k tomu málo – na okno či na zahradu instalovat krmítko dobře zásobené vhodnou ptačí potravou.
Výrobu zvládne každý
Ptačí krmítko může mít podobu řemeslně dokonalé budky či ledabyle zavěšené skořápky od kokosového ořechu. Ptáky nebude příliš zajímat tvar nového talíře, spíš jeho obsah. Pokud přece jen trváte na dokonalosti a oceníte vlastní design, vezměte do ruky kladivo a pilku. Předem si v hlavě rozvrhněte velikost budoucí ptačí kantýny, aby se ptáci u krmítka nehádali (35 na 40 cm postačí), přidejte šikmou stříšku s přesahem a nízkou ohrádku kolem krmné plochy, aby nasypané krmivo nemoklo, nezamrzalo a nepadalo na zem. Hodí se i vyvrtání odtokových otvorů na vodu do dna podlážky.
Méně šikovným amatérským ornitologům doporučujeme „výrobou“ krmítka pověřit zverimexy či internet – nabídka hotových ptačích domků bývá poměrně široká. Nejjednodušší podobu krmítka mají lojové koule v síťce pověšené na vybrané místo. O tři střihnutí nůžkami dále jsou za hrdlo zavěšené PET lahve s vyříznutým bočním otvorem v blízkosti dna. Jejich estetická hodnota není zrovna nejvyšší, ptáky však bez výhrad zajímá obsah, nikoliv obal. Ostré okraje průstřihu je nutné opálit či přelepit lepicí páskou, aby se o ně ptáci nezranili. Směs roztaveného loje (sádla) se zrním můžete také nalít do skořápek od kokosových ořechů či květináčů a po ztuhnutí jednoduše připevnit do větví stromu. Do směsi lze rovněž namočit větší šišku.
Kam máme ptákům prostřít?
Krmítka můžeme připevnit přímo za okno na parapet. Taková lokace má v případě ptačího zájmu velký potenciál konkurovat televizi, plašší druhy se ovšem mohou exponovaným krmítkům vyhýbat. Městské sýkorky jsou však spolehlivě „splachovací“ a po chvíli tréninku jim nebude vadit ani kočka frustrovaně pomlaskávající třicet centimetrů od zobáku (pokud je ovšem bezpečně dělí sklo). Na prostornější krmítka snáze přilákáte i větší druhy ptáků, které mohou trpět strachem ze stísněného prostoru.
Podobnou službu vykoná i přemístění krmítka dále od okna – nejlépe na vyšší svislou tyč někam do zahrady. V takovém případě doporučujeme zvolit pro instalaci ptačího bufetu otevřený prostor, například travnaté prostranství. V těsném sousedství hustého křoví si totiž spolehlivě založíme celý potravní řetězec a na neopatrných štěbetálcích se přikrmí i o něco opatrnější kočky. Pokud nechcete plýtvat zrním na nepříliš populární holuby či hostit zvědavé straky, hodí se umístit celé krmítko do drátěné „klece“ z pletiva, kterým se protáhnou pouze drobnější druhy pěvců.
Zbytky z kuchyně ptákům nesvědčí
A co ptákům nabídnout k snědku? Sázkou na jistotu jsou neloupané slunečnice, které lze doplnit dalšími druhy zrní (proso, lněné semínko, mák) či nesolených oříšků. Tuhé lojové směsi si ptáci musejí odpracovat a semínka na místě vyzobat, což některé línější či obezřetnější opeřence nepotěší – raději by si svoje zrníčko odnesli někam do křoví. Jako zpestření lze přidat také podzimní plody stromů a keřů (např. jeřabiny, ptačí zob, rakytník či kousky jablek), které lákají kosy a drozdy. Energeticky hodnotným doplňkem stravy je také lůj či tvaroh. Odpad z kuchyně však ptákům nezkrmujeme vůbec. Vzácně servírované drobky od chleba s opadanými semínky (bez soli!) ničemu neuškodí, slaná či mastná jídla však rozhodně vhodná nejsou. Nejsme-li ochotni investovat pár korun do vhodné potravy, raději nekrmme vůbec.
Ptactvo můžeme přikrmovat od brzkého podzimu až do jara, složení druhů navštěvujících prostřený stůl se totiž s časem poněkud mění. Občas nechejme ptáky krmítko kompletně vyzobat a chvíli počkejme, než potravu doplníme. Jednak můžeme v mezičase podlážku trochu vyčistit, navíc hladoví ptáci o něco zkrotnou a zajistí nám zajímavý pozorovací program.
A na které ptáčky se můžeme těšit a jak je poznáme? Ještě chvíli vydržte – další článek s ptačím tématem na sebe v ZOO Magazínu zajisté nenechá dlouho čekat.
Zdroje: