Medúza, která neumírá

Published by
Olga Hušková

Život elegantní medúzky druhu Turritopsis dohrnii stářím a celkovým opotřebením organismu nekončí. Jedná se totiž o živočicha, který se dokáže navrátit do juvenilního stádia i po dosažení pohlavní dospělosti. Kdyby stejnou schopností disponoval člověk, mohl by zplodit vlastní děti a následně se sám znovu dítětem stát.

Turritopsis dohrnii ve stadiu polypa | Kredit: Peter Schuchert – CC BY-NC-SA 3.0

Drobná medúzka měřící jen několik centimetrů byla objevena roku 1988 Christianem Sommerem. Při dalším zkoumání tohoto druhu vyšla najevo překvapivá skutečnost – v laboratorních podmínkách tento láčkovec vytrvale odmítal zemřít.

Kredit: Peter Schuchert – CC BY-NC-SA 3.0

Procesem nesoucím odborné jméno transdiferencicace je možné přetvořit jeden typ tělesných buněk na typ úplně jiný. Toto prováděly zkoumané medúzy s celým svým tělem. Dojde-li ke změně podmínek k horšímu (např. nedostatkem potravy), zakotví dospělé plovoucí stadium medúzy na dně, vytvoří cystu kapkovitého tvaru a provede zpětnou metamorfózu, z níž postupně vznikne celá kolonie polypů.

Laboratorní pokusy dokázaly, že si podobné „omlazující“ schopnosti zachovávají i všechna následující vývojová stadia. Není tedy divu, že se medúzka Turritopsis dohrnii rozšířila po většině světových moří a oceánů. Jedinci žijící mnohdy tisíce kilometrů od sebe se mohou lišit počtem chapadel, na základě genetických testů ale stále náleží ke stejnému druhu. Dospělci se shlukují do velkých kolonií plovoucích oceánem a množí se pučením.

Vědci věří, že obnova medúzího organismu může teoreticky pokračovat do nekonečna. Najdou se i nadšenci, kteří doufají, že by bylo do budoucna možné přenést podobné schopnosti i na lidi. To už se ale ze světa zvířat dostáváme spíše na půdu science fiction. I přes své unikátní schopnosti skončí většina medúzek podobně jako jiný plankton – poslouží za potravu dalším mořským živočichům či podlehnou chorobám.

Zdroje:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

8 měsíců ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

9 měsíců ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

11 měsíců ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

12 měsíců ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

12 měsíců ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

1 rokem ago