Mohou ryby trpět mořskou nemocí?

Otázka už nezní tak podivně, když si uvědomíme, že mořská nemoc nemá s mořem nic společného. Lidé i některá zvířata tímto nepříjemným stavem trpí nejen na lodích, ale také při jízdě autem nebo při létání.

Tlamovec Protomelas taeniolatus z čeledi Cichlidae | Kredit: Nicole Kasper, CC BY 2.0

Tlamovec Protomelas taeniolatus z čeledi Cichlidae | Kredit: Nicole Kasper, CC BY 2.0

Co je to vlastně „mořská nemoc“?

Správné pojmenování této nepříjemnosti vystihuje spíše označení „nemoc z pohybu“ nebo „kinetóza“. Obzvlášť nevolno pak bývá při tzv. parabolickém letu, neboli letu, který slouží k vytvoření stavu beztíže, jehož hlavním využitím je trénink kosmonautů nebo vědecký výzkum.

Cichlidy ve vesmíru

Německý zoolog, gravitační biolog a neurolog Reinhold Hilbig z univerzity v Hohenheimu vystavil tomuto parabolickému letu vrubozubcovité ryby (česky známe také jako cichlidy). Jedná se o krásný druh ryb z čeledi ostnoploutvých paprskoploutvých. Pro svůj výzkum si biolog a jeho tým vybral tyto ryby záměrně, protože mají velmi podobnou stavbu vnitřního ucha jako lidé. Jeho tým vyslal raketou 49 těchto ryb v malém akváriu do vesmíru. Po nevšedním zážitku se cichlidy v pořádku vrátily zpět na zem, kde byly podrobeny zkoumání následků náročného letu.

Tlamovec modrožlutý | Kredit: Henning Braun, CC BY 2.0

Tlamovec modrožlutý | Kredit: Henning Braun, CC BY 2.0

Vnitřní ucho odpovídá za sluch i rovnováhu

Vnitřní ucho není důležité jen kvůli sluchu, ale pomáhá také udržovat rovnováhu, která úzce souvisí s „mořskou nemocí“. Ačkoliv přesný mechanizmus není úplně znám, dochází k „nemoci z pohybu“ tehdy, když oči vysílají mozku jiné signály než právě orgán vnitřního ucha odpovídající za rovnováhu: tím dochází ke zmatení a nevolnosti. Nejčastějším projevem bývá závrať, malátnost, zvracení a bolest hlavy.

Stáří ryby se určuje podle počtu letokruhů na otolitech. | Kredit: Vanessa von Biela/USGS, CC BY-SA 3.0

Stáří ryby se určuje podle počtu letokruhů na otolitech. | Kredit: Vanessa von Biela/USGS, CC BY-SA 3.0

Ve vnitřním uchu se nacházejí malé krystalky, které dráždí smyslové buňky podle aktuální polohy hlavy. Tím vnímáme, kde je nahoře a kde dole. Při stavu beztíže se tento orientační smysl ztrácí. Také některé ryby z Hilbigova pokusu byly tak rozrušené, že zmateně plavaly pouze v kruhu. Ryby trpící „nemocí z pohybu“ vykazují podobné symptomy jako lidé, Hilbig dokonce uvádí, že ryby mohou i zvracet. Jestliže tedy oči při otřesu, například při prudkém nárazu vln, nejsou schopny koordinace s vnitřním uchem, dochází k tomu, že se živočich cítí zle. I proto se ryby trpící tímto stavem stávají častou potravou jiných živočichů – nejsou schopny rychle nepříteli uplavat.

Otolity rybě slouží ke zjišťování pohybu a polohy těla. | Kredit: Chun Yip So, CC BY 2.0

Otolity rybě slouží ke zjišťování pohybu a polohy těla. | Kredit: Chun Yip So, CC BY 2.0

Tresčí otolityKredit: Edgewise, CC BY-SA 3.0

Tresčí otolity
Kredit: Edgewise, CC BY-SA 3.0

Otolity a jejich vliv na stav organizmu

Z výzkumů prof. Hilbiga také vyplynulo, že po několika dnech ve vesmíru dochází ke změnám látkové výměny vápníku jak u ryb, tak i u lidí. Toto nemá vliv jen na kosti a kostru, ale i na otolity, malé krystalky uhličitanu vápenatého, které jsou přítomny ve vnitřním uchu. Stejně jako u lidí měl stav beztíže negativní vliv právě na tyto orgány i u ryb, u nichž se pak následně projevila nevolnost. Porovnání změn otolitů u zdravých a nemocných ryb vedlo také ke zjištění možné souvislosti mezi rozsahem změn otolitů a závažností onemocnění.

„Nás vědce zajímá především základní mechanizmus, jakým způsobem funguje orientace v prostoru a také látková výměna vápníku, které jsme díky pokusu se stavem beztíže opět trochu blíže. Až budou tyto informace kompletní, budeme schopni vytvořit také adekvátní lék na tzv. mořskou nemoc,“ uzavírá své vyjádření k dosavadním výzkumům prof. Hilbig.

Tlamovec pruhovaný | Kredit: Marcel Sigg, CC BY-ND 2.0

Tlamovec pruhovaný | Kredit: Marcel Sigg, CC BY-ND 2.0

Zdroje:

(Zobrazeno celkem 585-krát, 2 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..