V první části článku o doporučeních pro fungující a estetické akvárium jsme se zabývali velikostí a kompozicí amtérského domácího akvária. Nyní si přiblížíme proces zaplňování akvária rybím osazenstvem a údržbu akvária.
Koho by nelákalo zaplnit akvárium co nejrychleji rybkami. Ale opatrně, v tomto směru rozhodně znamená méně více. V přerybněném akváriu hrozí kolaps rostlin, přílišné hromadění řas i detritu a noční strádání ryb nedostatkem kyslíku. V noci totiž dýchají i rostliny a O2 v nádrži se nemusí stačit doplňovat! Kde je však správná míra? Existují více či méně složité přepočty na celkovou „délku“ poskládaných tělíček ryb podle objemu nádrže.
Orientačně bychom měli počítat cca 5 litrů vody na každou malou rybu (délky přibližně 5 cm), 15–20 litrů na střední (8 cm) a kolem 30 litrů na větší druhy (10–15cm), jako jsou například skaláry. Vždy uvažujeme velikost dané rybky v dospělosti, i když může být v době nákupu ještě malá. Pravda, skoro každý akvarista ve finále trochu „nadsadí“ a ryb má o něco více, je však vhodné své sběratelské touhy krotit a raději množit počet akvárií.
Pro akvárium o objemu 200 litrů tak může být ideální osádka složená např. z 1 krunýřovce (Ancistrus), 3 modrých čichavců, 4 středních cichlidek a 15 neonek. Pokud to s počtem ryb přeženeme, je třeba intenzivně vzduchovat a filtrovat, rostlinám se však v takové nádrži nejspíš dařit nebude. Zato černé štětičkové řase určitě ano.
Nově založené akvárium (písek, rostliny, voda) bychom nejraději zaplnili rybami co nejdříve. To je však chyba – vodní prostředí se musí nejdřív stabilizovat, z vody má vyprchat chlor a rostliny musejí přiměřeně zakořenit a začít růst. Vhodné je počkat alespoň týden, klidně však ještě déle. Ani s vypuštěním zakoupených ryb se nesmíme ukvapovat – igelitové sáčky s novými obyvateli akvária necháme chvíli plavat v akváriu, aby se vyrovnala teplota vody a zvířata neutrpěla šok. Vhodné je též ztlumit světlo a nechat nováčky „rozkoukat se“ v novém domově pěkně v klidu. Nezapomeňme, že většina běžných akvarijních ryb patří mezi druhy tropické – potřebují proto v akváriu topné těleso s termostatem. Ideální teplota vody činí pro většinu druhů 22–24 stupňů Celsia a měla by být stabilní.
Nově zakoupené ryby nechme klidně první den o hladu. Rybky jsou studenokrevné, mají proto oproti teplokrevným živočichům výrazně menší spotřebu potravy a vydrží bez problémů hladovět i jeden až dva týdny. Kratší dovolenou svých majitelů proto mohou zvládnout bez automatického krmítka či návštěvy souseda.
Denní množství vločkované potravy pro obyvatele 100–200 litrového akvária lze vzít pohodlně mezi dva prsty – krmivo by téměř nemělo dopadnout na dno, přiměřeně hladové ryby jej sežerou z hladiny či uprostřed vodního sloupce a do 5 minut je po legraci. Přebytky popadané ke dnu mohou eventuálně zkrmit sumci, ty je ale vhodnější nakrmit speciálními tabletami s větším množstvím rostlinné složky. Přebytky potravy v akváriu hnijí a kazí vodu. Znovu zde platí okřídlené „méně je více“.
Totéž můžeme uplatnit i pro odkalování detritu – jakýkoliv zásah ruší ryby, uklízíme tedy vždy podle potřeby. Dobře fungující akvárium se může obejít bez zásahu z vnějšku (tedy standardní odkalení spojené s výměnou 1/4–1/3 vody a protrháním rostlin) třeba měsíc. Trpělivý lenoch proto leckdy rybičkám prospěje více než úzkostný pečlivec.
Správná kombinace ryb může být pro začátečníka rovněž oříšek. Proč není vhodné vybrat si v obchodě nahodile „čtyři modré, jednu růžovou, dvě pruhované a támhletu v rohu“ si ale povíme zase někdy příště.
Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…
Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…
V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…
Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…
Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…
Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…
View Comments
Ancistruse nedoporučovat.
1) je to hejnová ryba, mít jeden kus je jako být vězněm na samotce
2) žere nejen řasy, ale i rostliny, zejména si rádi pochutnávají na echinodorech
3) často z něj vyroste děsné monstrum
Šneci (okružáci, levatky) akvárium nezahltí, pokud se nepřekrmuje. Naopak budou požírat řasy a na začátku dokonce usnadní biologický rozjezd.
Dobrý den, nemohu s Vámi příliš souhlasit. Každý můžeme mít trochu jiné zkušenosti, ale nelze pominout fakta.
ad 1) Ancistrus (sp.) je teritoriální ryba. Samec hájí svůj okrsek a vyhovuje mu společnost několika samic. Takový chov je ideální. Nicméně jediný samec v jedné nádrži bude dle mého názoru spokojenější než bude-li sdílet prostor s dalšími samci (při náhodné koupi malých rybek toto nelze vyloučit).
ad 2) Ancistrus je všežravec, občasný okus rostlin proto nelze vyloučit. Chovala jsem však ancistrusy leta a nikdy mi žádnou rostlinu nezničili. Určitě je vhodné přikrmovat tyto ryby granulemi pro sumce. Ve smíšeném společenském akváriu bývají každopádně ancistrusové spíš ku prospěchu než ke škodě.
ad 3) Pravděpodobně mícháte víc druhů krunýřovců dohromady. Běžně prodávaný Ancistrus sp. ("akvarijní kříženec") dorůstá max 13 cm, spíš méně. Další zástupci rodu Ancistrus mají do 20 cm, ale v akvaristikách se s nimi běžně nesetkáte. Jiné druhy krunýřovců (z jiných rodů) dorůstají podstatně větších rozměrů, o těch ale řeč nebyla.
A k okružákům - vybírala jsem z většího akvária plného rostlin desítky těchto šneků každý měsíc, aby byla situace v nádrži únosná. Bez překrmování, prostě se jim dařilo na rostlinách... třeba má někdo doma destruktivního ancistruse a umírněné okružáky, u mě to však bylo naopak :o)
Super článek. Ale z mé strany pár rad. :-)
Doporučuji počkat z vypuštěním ryb měsíc (u náročnějších druhů déle). To je totiž doba, po kterou se akvárko zabíhá a hodnoty NH3 a NO2 tam lítají jako na houpačce. Během této doby párkrát naprázdno nakrmte akvárko, i když v něm nejsou ryby. Nebo si doneste drobné šneky (okružáky, levatky, piskořky), kteří se zajetím akvária pomohou vůbec nejlépe. Ať se má z čeho nastartovat a ať si zvyká na biologickou zátěž. Výhoda tohoto způsobu zabíhání je v jeho účinnosti, a spolehlivosti a nic vás to nestojí (nepotřebujete žádné testy, regulátory vody ani násady bakterií).
Po přinesení domů ryby aklimatizujeme nejen na teplotu, jak je velmi správně napsáno v článku, ale taky na chemické složení vody. Po vyrovnání teplot vody v sáčku a té v akváriu postupně a pomalu dolíváme do pytlíku vodu z akvária, dokud ta akvarijní nebude představovat alespoň 2/3 objemu sáčku. Poté ryby ze sáčku do akvária přelovíme. Pokud tam ty ryby vylijete, tak zvyšujete, šanci, že si do akvária zavlečete škůdce nebo naopak zbytky léčiv.
Vodu určitě měňte. Jednou za týden 1/3 je optimum, ve větší nádrži klidně jednou za dva týdny. Klidně bez odkalování a dalších věcí. Ale pro nejlepší kondici akvária je pravidelná výměna části vody (za čerstvou bez chemické úpravy nebo jinak znehodnocenou) velmi žádoucí. :-)
Zdravím, ještě pár komentářů k tomuto komentáři :o)
S vypouštěním nových obyvatel až tak po měsíci určitě souhlasím, mezitím se akvárium dobře zaběhne. Také lze dříve přidat do nové nádrže pár odolných "testerů" a teprve později vypouštět citlivější ryby.
Šneci jsou podle mého názoru dvousečná zbraň, byť si stejně člověk obvykle "omylem" nějaké pořinese s rostlinami. Piskořky jsou prospěšné pro kypření dna, ale okružáci, pokud se jim daří, mohou akvárium zahltit. Přiznávám, potěšilo mě, když se je hnědé akary naučily požírat :o)
Se srovnáním teplot a chemismů při přinášení ryb nelze nesouhlasit.
A co se týče výměny vody, bude to věc osobní zkušenosti. Mé velké akvárium s rostlinami (a drobným přerybněním) zvládalo bezzásahový režim bez problémů měsíc. Tohle je asi lepší nastavovat individuálně podle potřeby.