Akvárium je pro mnoho lidí spíše dekorací než příbytkem pro domácí zvířata. Osvětlené zákoutí plné vodních rostlin s pestrobarevnými rybkami dokáže místnost zpříjemnit a okamžitě přitáhne oči návštěv. Nezapomínejme však, že ve vodním světě plavou tvorové z masa a kostí, za něž máme zodpovědnost. A pokusme se navrhnout jejich domov tak, aby nejen krásně vypadal, ale aby se v něm i dobře žilo.

Začíná to obvykle slovy „mamí, já chci rybičky“, končí nákupem několika pavích oček, jejich uvržením do velké láhve od okurek a postupným transportem mrtvých tělíček směr toaleta. Tento postup není cílem začínajících akvaristů, bývá však leckdy tvrdou realitou. Ne každému se chce studovat složité akvaristické příručky, ač by to rozhodně bylo ku prospěchu věci. Zkusme si tedy v tomto článku ve zkratce přiblížit, co potřebují k životu běžné druhy tropických akvarijních rybek, a dejme funkčnímu akváriu ještě jednu šanci.

Při zakládání akvária a jeho údržbě nám může pomoci několik základních pravidel:

1) Čím větší, tím lepší

Pro začátek uveďme, že s čím větším akváriem začneme, tím lépe. V akvaristice není vhodné následovat pravidlo „vyzkoušíme si to na pár rybkách v dvacetilitrové nádržce a časem třeba přejdeme na větší“. Samozřejmě, zvětšování rybího prostoru se meze nekladou, ale už prvním akváriem pro začátečníky by měla být alespoň „stovka“.

Akvárium je totiž uzavřeným ekosystémem a platí zde, že čím je menší, tím méně bude stabilní. Stačí výpadek elektřiny a rybky v malé nádrži mohou rychle prochladnout. Velký objem je stabilnější, déle drží teplotu, nepodléhá změnám a sem tam nějaká chybka v obsluze, mírné překrmení či úhyn větší ryby se v něm ztratí bez fatálních následků.

S ohledem na pohodlí chovaných rybek by měla být akvária spíše dlouhá než vysoká – voda se snáze okysličuje při větší ploše hladiny, ryby rovněž mohou pohodlně plavat. Kulovitá akvária nejsou pro ryby vhodná vůbec.

2) Klíčová otázka – chceme mít v akváriu rostliny?

Důležité rozhodnutí do začátku – akvárium s rostlinami, či bez nich? Rostliny vyrábějí kyslík a podvodní zahrádka je s nimi krásná. Zároveň ale musíme mít i základní „akvabotanické“ povědomí, aby se nám rostlinná instalace nezvrhla v hnijící rybník plný řas. Pokud se rozhodneme například pro větší africké cichlidy či býložravé druhy ryb, většinu kytek nám stejně vyryjí či zkonzumují. Zde se tedy vyplatí rozmístit po akváriu jen kameny, kořeny a hrubý štěrk. V takovém případě ale musíme zavést efektivní filtraci a vzduchování, které nahradí přirozenou roli rostlin.

Pokud se rozhodneme „jít do kytek“ (nikoliv v přeneseném smyslu slova), čeká nás víc práce, ale výsledek může být velice efektní. Pozor, akvárium s rostlinami neznamená jednu či dvě okousané chudinky v rozích nádrže – rostliny by měly být dostatečně početné a vhodně se doplňovat. Do začátku rozhodně pořiďme nenáročné akvarijní rostlinky (např. běžnější zástupce rodů Cryptocoryne, Echinodorus a Vallisneria) doplněné rychle rostoucími druhy (stolístky rodu Egeria, Bacopa, Myriophyllum). Raději zprvu protrhávat bujnou zeleň než sledovat, jak se na drahých pomalu rostoucích rostlinách hromadí řasy. Časem můžeme zkusit „levné“ druhy obohatit exempláři hodnotnějšími (např. Aponogeton, Anubias).

Při zakládání akvária s rostlinami také nešetřete na vrstvě písku (raději hrubšího), aby bylo dost místa pro rozvoj kořenového systému a zachycení detritu (odpadu od ryb), který bude částečně sloužit jako hnojivo. Vhodná vrstva štěrku je 8–10 cm. U předního skla ji necháváme spíš nižší, směrem dozadu se zvyšuje – toto uspořádání způsobí hromadění detritu v nejnižších místech a jeho snazší čištění. Osvětlení musí být dostatečné intenzity (vhodné jsou dlouhé zářivky) a mělo by být v provozu nejlépe 12 hodin denně. Ve tmě se rostlinám nedaří.