Několik tipů pro krásné akvárium – 1. část

Akvárium je pro mnoho lidí spíše dekorací než příbytkem pro domácí zvířata. Osvětlené zákoutí plné vodních rostlin s pestrobarevnými rybkami dokáže místnost zpříjemnit a okamžitě přitáhne oči návštěv. Nezapomínejme však, že ve vodním světě plavou tvorové z masa a kostí, za něž máme zodpovědnost. A pokusme se navrhnout jejich domov tak, aby nejen krásně vypadal, ale aby se v něm i dobře žilo.

Akvárium by mělo být pohodlným příbytkem pro ryby, a ne pouze dekorací. | Kredit: Dariusz, CC BY 2.0

Začíná to obvykle slovy „mamí, já chci rybičky“, končí nákupem několika pavích oček, jejich uvržením do velké láhve od okurek a postupným transportem mrtvých tělíček směr toaleta. Tento postup není cílem začínajících akvaristů, bývá však leckdy tvrdou realitou. Ne každému se chce studovat složité akvaristické příručky, ač by to rozhodně bylo ku prospěchu věci. Zkusme si tedy v tomto článku ve zkratce přiblížit, co potřebují k životu běžné druhy tropických akvarijních rybek, a dejme funkčnímu akváriu ještě jednu šanci.

Ekosystém v akváriu
Akvárium je uzavřeným ekosystémem. | Kredit: Leonardo Dasilva, CC BY 2.0

Při zakládání akvária a jeho údržbě nám může pomoci několik základních pravidel:

1) Čím větší, tím lepší

Pro začátek uveďme, že s čím větším akváriem začneme, tím lépe. V akvaristice není vhodné následovat pravidlo „vyzkoušíme si to na pár rybkách v dvacetilitrové nádržce a časem třeba přejdeme na větší“. Samozřejmě, zvětšování rybího prostoru se meze nekladou, ale už prvním akváriem pro začátečníky by měla být alespoň „stovka“.

Akvárium je totiž uzavřeným ekosystémem a platí zde, že čím je menší, tím méně bude stabilní. Stačí výpadek elektřiny a rybky v malé nádrži mohou rychle prochladnout. Velký objem je stabilnější, déle drží teplotu, nepodléhá změnám a sem tam nějaká chybka v obsluze, mírné překrmení či úhyn větší ryby se v něm ztratí bez fatálních následků.

Fungující akvárium
Příklad pěkně fungujícího domácího akvária s rostlinami. Rybí obsádka (zde především tetry konžské a razbory klínoskvrnné) je přiměřená velikosti nádrže.

S ohledem na pohodlí chovaných rybek by měla být akvária spíše dlouhá než vysoká – voda se snáze okysličuje při větší ploše hladiny, ryby rovněž mohou pohodlně plavat. Kulovitá akvária nejsou pro ryby vhodná vůbec.

2) Klíčová otázka – chceme mít v akváriu rostliny?

Důležité rozhodnutí do začátku – akvárium s rostlinami, či bez nich? Rostliny vyrábějí kyslík a podvodní zahrádka je s nimi krásná. Zároveň ale musíme mít i základní „akvabotanické“ povědomí, aby se nám rostlinná instalace nezvrhla v hnijící rybník plný řas. Pokud se rozhodneme například pro větší africké cichlidy či býložravé druhy ryb, většinu kytek nám stejně vyryjí či zkonzumují. Zde se tedy vyplatí rozmístit po akváriu jen kameny, kořeny a hrubý štěrk. V takovém případě ale musíme zavést efektivní filtraci a vzduchování, které nahradí přirozenou roli rostlin.

Akvárium záplava zeleně
Na pohled nádherné akvárium – nepropadejme ale panice, pokud tuto záplavu zeleně nedokážeme vytvořit doma. Podobná „reklamní akvária“ bývají často cíleně sesazena za účelem vytvoření fotek či prezentace na výstavách a vzniklé kompozice rostlin nemají dlouhou životnost. Rovněž terčovci, dominantní ryby v tomto prostoru, patří mezi náročné choulostivé druhy. | Kredit: Shay Fertig, CC BY-SA 3.0

Pokud se rozhodneme „jít do kytek“ (nikoliv v přeneseném smyslu slova), čeká nás víc práce, ale výsledek může být velice efektní. Pozor, akvárium s rostlinami neznamená jednu či dvě okousané chudinky v rozích nádrže – rostliny by měly být dostatečně početné a vhodně se doplňovat. Do začátku rozhodně pořiďme nenáročné akvarijní rostlinky (např. běžnější zástupce rodů Cryptocoryne, Echinodorus a Vallisneria) doplněné rychle rostoucími druhy (stolístky rodu Egeria, Bacopa, Myriophyllum). Raději zprvu protrhávat bujnou zeleň než sledovat, jak se na drahých pomalu rostoucích rostlinách hromadí řasy. Časem můžeme zkusit „levné“ druhy obohatit exempláři hodnotnějšími (např. Aponogeton, Anubias).

Při zakládání akvária s rostlinami také nešetřete na vrstvě písku (raději hrubšího), aby bylo dost místa pro rozvoj kořenového systému a zachycení detritu (odpadu od ryb), který bude částečně sloužit jako hnojivo. Vhodná vrstva štěrku je 810 cm. U předního skla ji necháváme spíš nižší, směrem dozadu se zvyšuje – toto uspořádání způsobí hromadění detritu v nejnižších místech a jeho snazší čištění. Osvětlení musí být dostatečné intenzity (vhodné jsou dlouhé zářivky) a mělo by být v provozu nejlépe 12 hodin denně. Ve tmě se rostlinám nedaří.

Share

2 comments on “Několik tipů pro krásné akvárium – 1. část

  1. honza

    Zdravím. Pěkný článek.

    Ale akvárium není uzavřeným ekosystémem. Na akvárium působí spoustu vnějších vlivů. Je to světlo, hluk, vibrace, výměny vody a například i to jestli se v místnosti s akváriem vaří, smaží nebo používá např. repelent nebo lak na vlasy, jaká je v místnosti teplota. To všechno se v nádrži projeví, funguje výměna plynů mezi místností a vodou. 🙂

    Naopak s akváriem bez živých rostlin je více práce. Rostliny totiž z vody odbourávají živiny. Beznich to budete mít s provozem akvária těžší. Běžné rostliny žádnou zvláštní péči nepotřebují 🙂 Na zakořenění rostlin bohatě stačí vrstva 4 cm substrátu ve přední části akvária a 7 cm v zadní. 10 cm už je moc. Hluboké dno může zahnívat. 🙂

    Rostliny budou prosperovat i při kratším intervalu svícení. V začátcích není na škodu, kvůli řasám, nastavit svícení na zhruba 9 h. A postupně intervaly prodlužovat.

    Reply
    1. Olga Hušková Post author

      Děkuji za reakci a připomínky :o) S ohledem na rozsah a námět článku se na vámi doplnované informace často nedostalo, byť mohou být začínajícím akvaristům rozhodně prospěšné. Pro zvídavější nechť zazní alespoň v diskuzi. Jistě, přirovnání k uzavřenému systému dokonalé není, zrovna na jedy v místnosti (typu lak na vlasy), které se rozptylují do vody, je určitě dobré upozornit.

      Osobně mi fungovalo těch 10 cm písku (v zadní části nádrže) vždy dobře, byť už je to možná vrstva hraniční. Nešvarem mnoha akvárií bývají podle mých zkušeností spíše vrstvy příliš nízké, které nestačí k uchycení rostin a ryby je přerývají.

      Co se týče osvětlení, lze jej ladit podle podmínek v nádrži – pokud se tvoří „hnědé“ řasy, bývá často světla málo, „zelené“ znamenají spíš jeho přebytek (a mnoho dalších typů řas reaguje spíš na chemické podmínky a není snadné se jich zbavit). Těch 12 hodin světla by mělo rámcově respektovat i délku dne v tropech, odkud většina akvarijních ryb pochází.

      Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..