Proč má narval roh?

Jedním z nejpozoruhodnějších kytovců severní polokoule je bezpochyby narval jednorohý (Monodon monoceros). Pro svůj až několikametrový štíhlý roh je znám také pod poetickým názvem „mořský jednorožec“. Roh však není rohem v pravém slova smyslu, ve skutečnosti se jedná o zub, a to extrémně protažený levý horní špičák, který je měkčí na povrchu a tvrdší směrem ke svému středu. K čemu ale narval tento speciální zub má?

Roh narvala jednorohého zřejmě neslouží k lovu ani k boji.

Účel narvalova rohu byl delší dobu pouze předmětem dohadů, mezi nimiž výrazně vyvstávaly názory, že kel slouží k lovu potravy nebo k vzájemnému soupeření samců o samice (tuto teorii by mohl podporovat fakt, že typický dlouhý špičák roste zpravidla samcům a jen vzácně samicím). Nedávné výzkumy ale ukázaly, že elegantní kel má zcela jiný smysl.

Narvalové žijí v menších stádech o několika samicích i samcích.

Skupina výzkumníků z Harvardu v čele s Martinem T. Nweeiaem podrobila zkoumání šest volně žijících narvalů, které pro účely experimentu co nejšetrněji odchytila a po skončení testu bezpečně vypustila zpět do přírody. Vědci zkoumali frekvenci srdečního tepu zvířat, jejichž roh vystavili kontaktu střídavě se slanou a sladkou vodou. Ukázalo se, že ve styku rohu se slanou vodou se narvalovo srdeční tempo zvýšilo na 60,5 úderů za minutu, zatímco při kontaktu se sladkou vodou byl jeho tep pouze 52,5 úderů za minutu. Těmito a dalšími experimenty bylo tedy zjištěno, že narvalův roh slouží ve vodě jako citlivá anténa – senzor teploty, tlaku a slanosti vody.

„Tento zub je téměř jako kus kůže v tom smyslu, že má všechna ta senzorická nervová zakončení,“ uvedl první autor studie pro BBC.