Narvalí roh je víceúčelovým zařízením

Narval, podivný kytovec s dlouhým „rohem“ nemá svůj typický vynález na hlavě jen tak pro okrasu. K čemu přesně slouží však zjišťují vědci postupně. Poslední studie přinášejí nové výsledky – podivný útvar pomáhá při lovu ryb!

skupina narvalů

Skupinu narvalů je za severním polárním kruhem obtížné byť jen vyfotit – natož se o nich něco více dozvědět.

Roh, který není rohem

Nálezy rohů narvalů jednorohých (Monodon monoceros) možná kdysi dávno přispěly k pověstem o výskytu jednorožců. Dnes ale již víme, že narval ve skutečnosti žádný roh nemá. Zvířatům z tlamy vyčuhuje jeden pořádně přerostlý zub (levý špičák), který se spirálovitě kroutí a dorůstá délky až 3 metry. Rohovinu na něm nehledejme – podobně jako ostatní zuby je striktně kostěného původu. Správnější název pro kostěný bodec narvalů by proto, s ohledem na jeho původ, měl být spíše „kel“, podobně jako u slonů. V češtině ale tradičně hovoříme o rohu. Velikým špičákem disponují pouze samci, ve velice vzácných případech mohou být u jednoho zvířete přítomny rohy dokonce dva. Podstatně kratší forma rohu se vyskytuje jen u 15 % samic, ostatní jej postrádají zcela.

K čemu je podivný kel dobrý?

Narvalí roh nedával vědcům dlouhá léta spát. Objevilo se mnoho teorií, k čemu by zub mohl sloužit. Mluví se o roli v pohlavním výběru (rohy mají především samci), o echolokaci, termo či chemorecepci, obraně i lovu potravy. Nikdy však není od věci připustit, že může být správných více úhlů pohledu a podobně sofistikované zařízení by tedy mohlo plnit více rozdílných funkcí. Zatímco role rohu ve vyhodnocování chemismu i teploty vody byla doložena již dříve, pozorování narvalů, kteří rohem omračují ryby, je horkou novinkou.

kostra narvala

Kostra narvala s patřičně dlouhým klem. | Kredit: Gunnar Creutz, Wikimedia – CC BY-SA 4.0

V tomto ohledu významně pomohly drony, které se do biologických projektů dostávají čím dál častěji. Tyto létající fotoaparáty a kamery mohou totiž „šmírovat“ zvířata, aniž by narušila jejich přirozené chování. Zatímco medvědům, zdá se, výzkum za pomoci dronů příliš nesvědčí, u narvalů negativní reakce zaznamenána nebyla. A výsledky jsou více než zajímavé.

Hodí se i k lovu

Záběry z dronů v následujícím videu jasně ukazují, že si narvalové při lovu klem pomáhají. Rychlé přesné švihnutí a zásah špičkou rohu vybranou rybu omráčí, a narval má večeři. Podobně pracují i mečovité výběžky na hlavách ryb plachetníků.

Podle výzkumníků z World Wildlife Fund v Kanadě, kteří byli součástí vědeckého týmu, jenž záběry opatřil, je doložení podobného chování důležité pro ochranu narvalů ve volné přírodě. Těžko totiž můžeme chránit zvířata, o nichž ani pořádně nevíme, jaké mají potravní zvyklosti. Což platí nejen pro narvaly…

Zdroje: Live Science, Wikipedie

(Zobrazeno celkem 122-krát, 1 zobrazení dnes)
Share