Létající drony děsí medvědy

Drony, malá bezpilotní letadla známá též pod zkratkou UAV (unmanned aerial vehicle), zažívají nebývalý rozmach. Pořizují fotografie, videa a pomáhají vědcům při výzkumu. Celý svět také zaujala nedávná zpráva, že s jejich pomocí hodlá firma Amazon rozvážet zboží zákazníkům. Někteří vědci se však pokusili na příkladu medvědů zjistit, zda pomoc dronů ve vědě nemůže mít i stinné stránky. A zdá se, že jejich podezření bude potvrzeno.

Studie prokázala, že medvědi baribalové jsou drony stresováni. | Kredit: miguelb, CC BY 2.0

Novinka v moderní technice

Dron FOX-C8-HD AltiGator
Kredit: ZullyC3P, CC BY-SA 4.0

Drony – bezpilotní letouny či helikoptéry – byly původně používány pro průzkum terénu ve vojenství. S dalším vývojem se však obdoba armádních dronů v civilním plášti dostala i mezi běžnou veřejnost. Zde si našla své místo například jako nosič fotografické techniky, s jehož pomocí můžeme snadno vyfotit horolezce vysoko ve stěně, nahlédnout do ptačího hnízda či pořídit letecké fotky krajiny, zatímco sami stojíme bezpečně na zemi. Zákonné předpisy však nestíhají následovat technologický rozvoj – s dronem teoreticky můžete špehovat sousedy, překážet v dopravě či nechtěně způsobit někomu zranění. Použití těchto létajících hraček zatím není nijak zvlášť limitováno. Vědecké poznatky však naznačují, že přelety dronů ve volné krajině mohou být pro některá zvířata silně stresující – sledovaným medvědům zvýšil přelet zvědavé helikoptéry tep až čtyřikrát, což je ukazatelem silného stresu.

Drony se staly běžnými i při výzkumu volně žijících zvířat. | Kredit: arbitragery, CC BY-SA 2.0

Medvědi dronům nefandí

Američtí černí medvědi s nápadně hnědým čumákem, v Čechách známí jako baribalové (Ursus americanus), vypadají na první pohled mírumilovně a netečně. Při přeletu dronu v jejich blízkosti se na první pohled chovají vcelku normálně. S ohledem na nedávné vědecké poznatky o tučňácích, u nichž byly zjištěn zvýšený tep při reakci na robotické vozítko (a to i přesto, že se zvířata ve svém chování nijak zvlášť neodchylovala od normy), se odborníci pod vedením Marka Ditmera z minnesotské univerzity zaměřili na důkladné změření stresu u medvědů. Několika volně žijícím baribalům tedy implantovali monitory srdeční aktivity. Zkoumaní medvědi byli zároveň sledováni pomocí radiolokačních obojků, což umožnilo zaznamenat aktivitu zvířat v klidovém stavu i ve chvíli přeletu přesně naprogramovaného dronu. Výsledky vědce nemile překvapily. Tepová frekvence v souvislosti s přeletem dronu přibližně 20 metrů nad medvědem totiž u sledovaných zvířat výrazně vzrostla, a to v nejextrémnějším případě ze 41 úderů až na 162 tepů za minutu. Srdeční rytmus zvířat se naštěstí poměrně rychle vracel k normálu.

V době přeletu dronu se tep jednoho ze sledovaných medvědů zvýšil čtyřnásobně.
Kredit: Ditmer et al., 2015, Current Biology

Medvěd baribal
Kredit: Eric Kilby, CC BY-SA 2.0

Je třeba jednat rychle

Rýpavý vědecký pracovník by mohl podotknout, že zaznamenaná data jsou nepočetná a pro statistické účely dosti nekompletní, neboť vzhledem k technické náročnosti experimentu byli sledováni pouze čtyři medvědi a bylo uskutečněno jen 18 přeletů dronů. Sám Ditmer si je této skutečnosti dobře vědom, uvádí však, že zjištěná data považuje za alarmující a vzhledem k masovému rozvoji využití dronů je třeba co nejdřív předat výsledky veřejnosti a důsledně zvažovat další použití této technické vymoženosti. Tím spíše, že se dosud drony považovaly za poměrně neškodnou pracovní techniku i v rámci výzkumu volně žijících zvířat.

Vědci chystají další testy

Vědecký tým by rád pokračoval s obdobnými pokusy také na medvědech žijících v zajetí. Prostoru se na tomto poli otevírá mnoho. Odborníky by především zajímalo, zda podobnou citlivost vůči dronům vykazují i zvířata v lidské péči, a pokud ano, jak rychle si na přelety malých vrtulníků zvyknou.

Lze předpokládat, že drony působí rušivě nejen na medvědy. | Kredit: Vlad Butsky, CC BY 2.0

Zdroje:

(Zobrazeno celkem 234-krát, 1 zobrazení dnes)
Share