Jí váš pes hovínka? Není sám. A vadí vám to? No, nejste sami! Koprofágie, tj. pojídání výkalů, trápí většinu majitelů psů, kteří tuto nechutnou záležitost provozují. Když ale pátráte po příčinách, teorií je mnoho, přesvědčivých vysvětlení málo. Nyní vědci nabídli na základě výzkumu dvě další.

Vědci z Centra pro výzkum zvířecího chování na Kalifornské univerzitě v Davisu se v rámci výzkumu ptali více než 3 tisíc majitelů psů. Z odpovědí vyplynulo, že 16 % štěňat jí výkaly jiných psů velmi často, jejich majitelé toto chování zaznamenali minimálně 6 krát. A mnoho dospělých psů v této nevábné zálibě pokračuje.

Pro spoustu majitelů je to opravdu velký problém. Samotná představa, že jejich miláček polyká něco tak odporného, následný zavánějící dech či snaha pejska je v blízké budoucnosti olíznout jsou pro ně natolik zásadní, že jsou ochotní se nejlepšího přítele člověka zbavit. Raději budou tolerovat ničení věcí, agresivitu, ale přes „hov…“ prostě vlak nejede.

Obvyklá vysvětlení veterinářů zmiňují dietní problémy, nedostatek vitamínů, chyby při výchově psa apod. Nový výzkum, který vedl Benjamin Hart z kalifornské univerzity, ale nezjistil žádnou souvislost s věkem, rasou, rozdíly při krmení, čistotností psů či jejich obsedantním chováním (např. honěním vlastního ocasu). Přesto přinesl pár nových zjištění.

Čerstvá hovínka jsou lepší

Především, pejsci v 80 % případů preferovali výkaly čerstvé, maximálně jeden a až dva dny staré. To by potvrzovalo jednu z teorií, že jde o pozůstatek vrozeného chování divokých předchůdců psů, tj. vlků. Vlci obvykle vyměšují mimo svá doupata, kromě případů, kdy je člen smečky nemocný, starý nebo třeba poraněný. „A jak on nebo další člen smyčky uklidí případný výkal? No jednoduše ho sní,“ říká Hart. „A dokonce si tím vlčí uklízeč ani nezvýší riziko nákazy případnými parazity, jejich vajíčka ve výkalech se líhnou až po několika dnech, čerstvá hovínka tak z tohoto pohledu nebezpečná nejsou.“

Psí nos je extrémně citlivý, ale zápach hovínka některým zřejmě nevadí.

Druhé zajímavé zjištění výzkumu: majitelé zmíněných bobkožroutů své psy často označovali jako hltouny a žrouty, zkrátka „na co přidje, to sní.“ A často si vedle psích dárečků dopřávali i výkaly kočičí. Je fakt, že moderní krmiva pro psy a kočky jsou nutričně opravdu bohatá, po jejich průchodu zažívacím traktem zůstane ještě spousta živin a mohou se tak hltavcům jevit jako vítaný zdroj další potravy. To lze koneckonců pozorovat i u psů v méně rozvinutých zemích, kde se toulaví a polodomestikovaní psi živí často výkaly lidskými.

Funguje něco proti?

A na závěr neradostná zpráva: když se výzkumníci ptali majitelů na to, zda a jak se jim daří jejich pejsky od pojídání hovínek odnaučit, nenašli nic, co by spolehlivě fungovalo. Ani pepř, ani speciální tablety či spreje, pozitivní motivace ani tresty bobkové gurmány od jejich záliby neodradí. Vědci proto slibují, že budou ve výzkumu pokračovat a zkusí vyvinout metodu vlastní.

Zdroj: ScienceAlert.com

Máte se svým pejskem podobné zážitky? Podařilo se Vám psa toto chování odnaučit?
Napište nám své zkušenosti do komentáře!