Jaký má být správný psí čumák? Vlhký, nebo suchý? Teplý, nebo studený? Správně je různý, podle okolností.
Když má pes suchý čumák, je něco špatně? Tato představa má své kořeny v jedné z legend o potopě světa. Když Noe se svou archou vyplul na moře, v lodi se objevila díra. Tu ucpal právě pes svým čumákem a archa se nepotopila. Jako symbol této pomoci dal Bůh psovi vlhký a studený čumák.
Když si tedy v minulosti lovci vybírali své psy na lov, zpravidla zkoušeli, zda mají vlhký, nebo suchý čumák, aby se ujistili, že dobře nakoupili. Tento zvyk se pak tradoval dokonce i při koupi koček.
Ve skutečnosti jsou psí (a obecně zvířecí) čumáky suché, nebo vlhké na základě aktivity jejich majitele a stavu okolního prostředí. Pes si navíc nos často olizuje, aby si ho očistil nebo zvlhčil a tím se ochladil v horkém počasí. Také čenichání v mokré trávě nebo u vlhké země nos přirozeně zvlhčí.
Dále pak teplý vzduch proudící z čumáku zvířete se v chladnějším prostředí střetává s okolním studenějším vzduchem, vydechovaná vodní pára se pak může na čumáku srážet a tím ho zvlhčovat.
Rozhodně tedy teplota ani vlhkost čumáku nejsou žádnými spolehlivými indikátory psího zdraví. Někdy je prostě čumák suchý a teplý, jindy studený a vlhký.
Zdroj: Focus.it