Seznamte se s mroži, 1. díl

Published by
Olga Hušková

Svými „kly“ se mohou směle měřit se slony a vyhynulé šavlozubé tygry strčí do kapsy. Přesto se však živí převážně měkkýši a mohutné zbraně používají spíš na obranu.

Skupina mrožích samců na Aljašce | Kredit: Wikimedia Commons

Mrož (Odobenus rosmarus) je bez nadsázky nejpodivnějším ploutvonožcem. Zavalité tělo, rudá kůže, huňaté kníry, zpod kterých čouhají obrovské zuby. Hmotnost samců může dosahovat ke dvěma tunám. Z nejbližších příbuzných jej co do velikosti předčí pouze rypouš sloní (Mirounga leonina). Mroži obývají chladná moře a oceány severní polokoule a jsou významným druhem těchto ekosystémů, neboť přerývají mořské dno a podporují tak oběh živin i reprodukci dalších mořských organismů. Bývají členěni do tří poddruhů, celkové počty jsou odhadovány na přibližně 200 až 250 tisíc jedinců.

Mrož na zubařském křesle

Mroží lebce dominují špičáky.
Kredit: Colby Fisher, CC BY-SA 3.0

Vraťme se ale k mroží dentici. Dva veliké zuby vyčnívající z mroží tlamy jsou nepřehlédnutelným druhovým znamením, kterým se chlubí samci i samice. Mohou dorůst délky jednoho metru, váží kolem 3–5 kg, u mladých zvířat jsou však krátké a do dvou let nenápadně skryté pod horním pyskem. Jedná se o extrémně zvětšené špičáky směřující dolů pod tělo. Sloní kly, tvořené adaptovanými řezáky, oproti tomu rostou vzhůru navzdory zemské gravitaci. Mroži využívají přerostlé zuby k vzájemným potyčkám i sebeobraně, samci s nejvyvinutější zubní výbavou obvykle dominují celé skupině. Šavlovité špičáky lze rovněž použít jako cepíny při vylézání z vody na led a k prosekávání děr do ledu. Při sběru potravy se úctyhodné kly uplatní případně jako hrábě, kterými je možné rozhrábnout mořské dno.

Obrovské špičáky kontrastují se značně redukovaným zbytkem chrupu.
Kredit: Klaus Rassinger, CC BY-SA 3.0

Pokud příroda na jednom místě přidá, jinde zase ubere – ostatní zuby mrožů trpí vysokým stupněm redukce s ohledem na vhodnost k zpracování potravy. Ač se dřív soudilo, že mroži loví převážně ryby či jiné ploutvonožce, opak je pravdou. Pro větší savce se v mrožím žaludku najde místo spíše výjimečně. Obrovská zvířata přerývají mořské dno a dolují z něj korýše, měkkýše i další poživatelné tvory, kteří se jim dostanou pod citlivý vousatý nos a nestihnou utéct. Tlamou dokážou mroži vyvinout silný podtlak a vycucnout obsah tuhých schránek plžů i mlžů, podobně jako gurmán ústřici. Ani k tomu nepotřebují speciální příbor.

Citlivé hmatové vousy dokážou při přerývání dna rozlišit předměty menší než lentilky.
Kredit: Max Smith, Wikimedia Commons

V příštím díle se zblízka podíváme na mroží tuhou kůži, na vzájemné zápasy mrožích samců o samice, na predátory těchto obrovských ploutvonožců a na budoucnost jejich druhu.

Dokončení 1. dílu: Seznamte se s mroži, 2. díl

Zdroje:

Olga Hušková

Recent Posts

V Americe se narodila vzácná žirafa. Chybějí jí skvrny.

Doposud bezejmenná samička žirafy s netypickým hnědým zbarvením přišla na svět v Brights Zoo ve státě Tennessee.…

1 rokem ago

Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin.…

1 rokem ago

Dlouhý život – výsada kliďasů a řádových sester

V jak dlouhý život můžeme doufat? Co vše jeho délku ovlivňuje? Jaké je kostrukční maximum,…

1 rokem ago

Prvním opylovačem mezi obojživelníky může být brazilská žabka

Hmyz opylující květiny přijde nám, lidem, zcela v pořádku. Kolibříky - ptačí opylovače - jsme…

2 roky ago

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o žížalách (ale báli jste se zeptat)

Schválně si zkuste odpovědět na pár „jednoduchých“ otázek. Například… má žížala hlavu? Jak přijímá potravu?…

2 roky ago

Opravdu mají myši rády sýr?

Odpověď je na první pohled jednoduchá. Samozřejmě ano, proč by neměly. Myši snědí leccos, od…

2 roky ago