Vědci nalezli v jantaru nejstarší spermii na světě

Ve 100 miliónu let starém kusu jantaru objevili vědci dokonale zachovalé spermie. Kromě stáří je udivila i velikost exemplářů. 

Vědci nalezli v jantaru miliony let starou spermii (ilustrační obrázek). Kredit: geralt, pixabay, Pixabay license

Obrovské sperma pochází z miniaturních tvorů zvaných lasturnatky (Ostracoda). Tito korýši jsou velcí asi jako mák. Měří kolem 0,6 milimetrů a jejich sperma může být u některých jedinců až desetkrát větší než samotný korýš. Pokud by člověk vytvářel spermie ve stejném poměru, měřily by kolem sedmi metrů.

Jak ale může tak malý tvor produkovat obrovské pohlavní buňky? V první řadě je nutné zmínit, že spermie jsou sice velice dlouhé, ale nejsou široké. Díky tomu se dají zamotat do malých „balíčků“, které v této podobě mohou být přeneseny do samičího reprodukčního systému, kde se následně rozvinou a stanou se pohyblivými. Investovat do velikosti se lasturnatkám zřejmě vyplácí proto, že větší pohlavní buňky mají lepší šanci vytlačit konkurenční menší spermie od jiných samců.

Zachováno i s detaily

Vědci připouštějí, že zamotané spermie v jantaru je v podstatě nemožné přesně změřit, ale podle odhadů činí délka jedné pohlavní buňky asi 200 µm (0,2 mm), což je minimálně jedna třetina délky těla lasturnatky. V roce 2014 vědci objevili lasturnatky v jeskyni v Austrálii, které obsahovaly spermie ještě větší – byly dlouhé celých 1,2 milimetrů.

Lasturnatka je miniaturní tvor. Kredit: Anna33 , Wikimedia Commons, CC BY 2.5

Expemplář v jantaru objevený v Myanmaru je ale o 83 milionů let starší, a tak se jedná o jednoznačně nejstarší objevené spermie na světě. Kromě stáří zvyšuje hodnotu nálezu i jeho zachovalost. Jantar uchovává měkkou tkáň v nezměněné podobě i se všemi podrobnostmi a detailu po sto milionů let. Kalcifikované skořápky korýšů sice tvoří bohaté fosilní záznamy, ale najít takto neporušenou měkkou tkáň ve fosiliích je mimořádně vzácné.

Reprodukce

Nález navíc kromě spermií obsahuje dokonale zachovalé jedince, včetně dobře patrných rozmnožovacích aparátů.  „Skutečnost, že pohlavní soustava některých samic je naplněná spermiemi, naznačuje, že k úspěšné kopulaci došlo krátce předtím, než byla zvířata uvězněna v jantaru,“ píší autoři.

Pro vědce je zajímavé také to, že jedinci nalezení v jantaru mají stále stejnou stavbu rozmnožovací soustavy, jakou mají lasturnatky žijící dnes. Tito korýši totiž dosud obývají sladké i slané vody. Zdá se, že po celou tu dobu zůstala i reprodukce ostrakodů včetně produkce obřích spermií do značné míry stejná. „Jde o zásadní příklad evoluční stagnace“, říkají vědci.

Velká investice

Rozmnožování lasturnatek probíhá tak, že samci pravděpodobně používají své páté končetiny jako „hák“ k uchopení samic. Jakmile se přichytí, vloží do partnerky svou erektilní tkáň a dojde k přenosu „obřích, ale nepohyblivých spermií“. Jakmile pohlavní buňky proniknou do rozmnožovacích orgánů samice, začnou se pohybovat a oplodní vajíčka.

Tělo lasturnatek tvoří tělní články, které splývají či jsou úplně redukované. Zadeček je buďto zakrnělý či chybí, hlava je jasně největším článkem s většinou končetin. Na hrudi je buď žádný, nebo jen jeden pár končetin a k plavání používají dva páry antenul a tří páry hrudních končetin. Lasturnatku chrání dvouchlopňová schránka. Reprodukční orgány tvoří až třetinu jejich těla, což je pro organismus velká zátěž a vyžaduje velkou energetickou investici. Lasturnatky jednoduše pro udržení druhu hodně obětovaly, ale jejich strategie se očividně vyplácí, protože na Zemi přežily milióny let.

Zdroj: Sciencealert, Wikipedie lasturnatky,

(Zobrazeno celkem 62-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..