UPOZORNĚNÍ: TENTO ČLÁNEK OBSAHUJE DRASTICKÉ ZÁBĚRY
Rybář se smíchem bodá a bije vyděšené lachtaní mládě, které se dostalo na dno lodi. Pak ho bere za krk a mrští z výšky na palubu. Pak znovu. Druhý muž natáčí celou scénu na mobilní telefon. Stalo se zřejmě v prosinci minulého roku u pobřeží Jihoafrické republiky zřejmé v zálivu Saldanha Bay. Proti oběma mužům vznesla obvinění Společnost pro prevenci týrání zvířat (SPCA).
Šílené video plné krutosti páchané na mláděti lachtana jihoafrického (Arctocephalus pusillus) oblétlo před pár dny celý svět. Jihoafrická pobočka organizace SPCA (Society for the Prevention of Cruelty to Animals) zahájila vyšetřování případu. „Podařilo se nám zjistit s přispěním veřejnosti identitu tyrana i druhého muže, který kruté týrání natáčel,” sdělila předsedkyně SPCA Colette Mangová. „Bohužel nevíme, co se s lachtaním mládětem poté stalo.” Oba muži čelí obvinění na základě jihoafrického zákona na ochranu zvířat z roku 1962.
Lachtany jihoafrické u nás můžete vidět např. v pražské zoo. Tento druh nepatří mezi ohrožené druhy, ale i tak čelí znečištění oceánů, lovu a nedostatku potravy z důvodů nadměrného rybolovu. Vody u pobřeží jižní Afriky bývaly místem hojnosti pro lachtany, tučňáky, velryby a další živočichy, v posledních letech i tam výrazně ubylo ryb.
Krutost nejen na jihu Afriky
To, že nejsou tito lachtani prozatím ohrožení ale nijak neomlouvá kruté zacházení s těmito tvory, zvlášť když jde o mládě, které se nemůže bránit. Muži bijícího lachtánka to očividně přináší radost, směje se jako šílenec. Co to může být za člověka, který takto záměrně krutě zachází s tak krásným a bezbranným tvorem?
Dlouho jsem zvažoval, zda tento článek vydávat a šířit. Ale i každodenní podobné případy od nás z České republiky, jako např. měsíc starý holoubek probodaný ručně šipkami do foukačky, mě přesvědčily, že o těchto neuvěřitelných a neuvěřitelně smutných případech je potřeba stále informovat. Všímejme si a pomozme, když je potřeba, nebuďme lhostejní!
Zdroj: TimesLive.co.za, Facebook
Při zhlédnutí podobných záběrů lidské krutosti, chtě nechtě vyvstává otázka, zda je lidský život opravdu hodnotnější než životy zvířat. Podobné modely chování mě přesvědčují o tom že rozhodně ne. A je smutné, že lidské společenství takové jedince chrání. Zavřít je a separovat? Rozhodně ano! Dopustit se na nich podobného násilí? Rozhodně ne. Ale zcela upřímně…přál bych jim to! Aby si prožili přesně tu bolest a hrůzu, jako to nebohé mládě, než pravděpodobně pošlo dříve či později na následky zranění, které mu ty zrůdy způsobily.
Pokud se razantně nezmění tresty za násilí na živých bytostech všeobecně a jako přitěžující okolnost se nebude posuzovat navíc následné šíření takového chování s bezpodmínečným vyloučením násilného jedince ze společnosti – stane se to za chvíli normou. Vlastně tomu tak už je. Měli bychom to změnit.