Vlasovec je obávaný parazit. Mohl by být symbolem lékařů?

Dodnes nikdo s jistotou neví, jaký živočich se vyobrazuje v lékařském znaku. Nejznámější teorií říká, že je to Aeskulapův had nebo-li užovka stromová. Méně známou je pak vyobrazení vlasovce, což je parazit vyskytující se zejména v Africe. Způsobuje nemoc drankunklózu, která se člověku projevuje puchýři, ze kterých následně vylézá bílý červ – vlasovec. Tohoto parazita je velice obtížné se zbavit a možná právě to mu zajistilo místo ve znaku lékařů. 

Nigerijský muž, kterému z pravé dolní končetiny vyndavají vlasovce medinského. Kredit: The Carter Center, Public Health Image Library, Public Domain Files

Znak, jehož význam dokáže pochopit snad každý člověk na světě. Had či červ obtočený kolem hole je už po tisíciletí symbolem všech lékařů a farmaceutů. Tento znak se jmenuje Aeskulapova hůl a pochází pravděpodobně z řecké mytologie. Vzhledem k názvu hole se obecně předpokládalo, že zvíře obtočené kolem hole je užovka stromová, známá také jako užovka Aeskulapova.

Dodnes se neví, jaký živočich se ve znaku lékařů zobrazuje. Kredit: Verdy p, Wikimedia Commons, Public domain

Užovka stromová hraje velkou roli v mytologii, stala se tak symbolem lékařů celého světa. Podle pověsti zasáhla starověký Řím velká epidemie pravděpodobně cholery. Zahnal ji bůh lékařství Aesculap, který přišel podle pověsti právě v podobě tohoto hada. Římané užovkám z vděčnosti postavili chrámy a začali je v nich chovat. Aesculapova hůl s ovinutou užovkou je od těch dob symbolem lékařů i farmaceutů. Tyto pověsti i symbolika podporují teorii o expanzi tohoto druhu na sever právě díky Římanům, pro potvrzení však chybí důkaz. V dnešní době se tak objevují i další teorie.

Dostat vlasovce z těla je velice komplikované. Lékaři dlouhého parazita nejčastěji namotávali na dřívko. Kredit: Wikimedia Commons, tento obrázek pochází z Centra pro kontrolu nemocí a prevence z knihovny obrázků veřejného zdraví

Složitý životní cyklus

Někteří se domnívají, že tvor vyobrazený ve znaku není ve skutečnosti užovka, ale parazit vlasovec medinský (Dracunculus medinensis). Lidé se mohou nakazit vlasovcem konzumací kontaminované vody, v níž žijí buchanky (vodní korýši), které jsou mezihostiteli vlasovce a mohou v sobě obsahovat jeho vyvíjející se larvy. Po požití se larvy dostávají přes stěnu žaludku nebo dvanáctníku do lymfatického systému, kterým putují do prostoru za pobřišnicí. Zde následně dospívají v průběhu 3-4 měsíců a při dosažení dospělosti se i páří. Po kopulaci samec hyne a samice se přemísťuje k povrchu těla a to zhruba 9 až 14 měsíc po nákaze. Samice vlasovce následně způsobuje zánět a dochází ke vzniku bolestivého puchýře, nejčastěji na dolních končetinách. Velká bolest donutí napadeného zchladit si puchýř ve vodě, což vlasovec potřebuje, aby uvolnil larvy.

Vlasovec má složitý životní cyklus. Kredit: Centrum pro kontrolu nemocí USA, Wikimedia Commons

Proč by si ale tento nepříjemný parazit měl vysloužit místo ve znaku lékařů? Jedna z teorií říká, že by to nejspíše mohlo souviset s komplikovanou léčbou lidí postižených tímto parazitem. Zbavení se vlasovce není příjemná záležitost, neboť parazit může dosahovat až jednoho metru. Odstraňuje se z těla postiženého člověka pomocí pomalého namotávání na dřívko. Úspěšně vyjmout vlasovce dokáže jen velmi zkušený a zručný lékař.

Dřívko není přežitek

Část parazita vyčnívá pacientovi z těla. Někdy je označovaná jako hlavička, i když ve skutečnosti se jedná o vláknitý konec uterusu (dělohy). Tato část se opatrně zachytí na dřívko, na které se následně namotává parazit. Jedná se ale o dlouhotrvající a bolestivou záležitost, neboť se namotá za den jen půl až dva centimetry vlasovce. Celá procedura vyžaduje velikou zručnost a praxi, protože dlouhé tělo parazita se může velice snadno přetrhnout. To vede ke vzniku sekundární bakteriální infekce a následné otravě krve nebo jiné života ohrožující příčině. Dříve se lékaři, kteří zvládali vytáhnout vlasovce bez přetrhnutí, mohli označovat symbolem na kterém byl vlasovec na dřívku. A právě díky tomu možná časem vznikl lékařský symbol.

V dnešní době i při možnosti využít jednoduššího a rychlejšího chirurgického odstranění vlasovce se i nadále využívá v rozvojových zemích metoda pomocí dřívka. I přes to, že většinou nekončí smrtí, jsou infikovaní lidé neschopni jakékoliv činnosti po celé týdny. Vzhledem k tomu, že je tento dlouhý parazit prorostlý svalovou tkání, jedná se o velmi bolestivou záležitost. Mnohdy je drankunklóza označována jako jedna z nejhorších nemocí světa. Ti lékaři, kteří dokáží pacientům vlasovce z těla úspěšně odstranit, vždycky byli a jsou u lidí velice vážení. I proto se dnes mnozí přiklání k tomu, že tvor ve znaku lékařů je vlasovec namotaný na dřívku.

Zdroje: nasezdravotnictvi.cz, vesmir.cz, study.com, stoplusjednicka.cz

 

(Zobrazeno celkem 64-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..