Pandy velké, oblíbené černobílé šelmy, můžeme v Evropě v současnosti spatřit na několika místech. Vydejme se po jejich stopách a podívejme se blíže na to, které zoologické zahrady je momentálně chovají i kde bychom na ně mohli narazit v budoucnu. A jak si stojí Česká republika – spatříme tato jedinečná zvířata někdy také u nás?

Ve Vídni najdeme jednu ze zoologických zahrad, která pandy velké v Evropě chová.
Kredit: Werner Hölzl, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je šelma z čeledi medvědovitých, která zdobí symbol světového fondu na ochranu přírody (WWF) a ve 20. století se stala národním kulturním bohatstvím Čínské lidové republiky. V minulém roce si status ohrožení tohoto zvířete o stupeň polepšil – z kategorie ohrožených byla panda velká přeřazena mezi zranitelné. Poslední údaje z dostupných zdrojů udávají, že ve volné přírodě přežívá okolo 1 800 jedinců a jejich populace stále mírně roste. V zajetí žije přibližně 420–440 zvířat, z čehož většina je chována v Číně, mimo ni bychom našli pouze něco málo přes 50 jedinců. V Evropě je v současnosti chováno 14 pand velkých, není ale tajemstvím, že brzy by měli dorazit i další jedinci.

První pandy velké byly do světových zoo darovány v rámci diplomatických vztahů. Od poloviny 80. let 20. století však Čína začala tato zvířata ze země vyvážet pouze formou zápůjčky, a to na dobu určitou. I tito jedinci jsou tak stále majetkem Číny, zoologické zahrady se navíc musí zavázat k zapojení do záchranného programu a zaplatit celkem tučný poplatek. Každé mládě narozené v cizí zemi se musí vrátit přibližně ve dvou letech zpátky do Číny.

Finanční náročnost chovu pand velkých ještě zvyšuje jejich potravní specializace, protože jedí (nebo si spíše vybírají) jen několik druhů bambusů. Ty se speciálně pro ně musejí dovážet. Panda velká je tak vlastně zvláštním úkazem býložravého medvěda. V neposlední řadě je pro ně nutné připravit kvalitní zázemí, které ještě před příjezdem pand musí schválit čínská inspekce.

V historii se pandy objevily například v londýnské, madridské nebo i kodaňské zoologické zahradě. V madridské zoo dokonce došlo v roce 1982 k jednomu zdárnému odchovu. Na začátku tohoto tisíciletí byly pandy chovány pouze v zoo berlínské, v roce 2012 tu však uhynul poslední jedinec a chov tak byl ukončen.

Panda Bao Bao, která žila v berlínské zoo. | Kredit: Asio otus, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

„Novodobý“ chov pand velkých započal v Evropě v roce 2003, kdy vídeňská zoo obdržela pár zvířat Yang Yang a Long Hui. V roce 2007 se jim narodilo první mládě, sameček Fu Long. Další potomek, Fu Hu, se narodil v roce 2010, další mládě o tři roky později. Na podzim minulého roku se narodila dokonce dvojčata – Fu Feng a Fu Ban. Zajímavostí je, že všechny pandy se ve Vídni narodily přirozeným způsobem, což můžeme považovat za unikátní. V roce 2013 vídeňská zoo prodloužila kontrakt na zápůjčku pand o dalších deset let. Na konci roku 2016 bohužel uhynul samec Long Hui, příčinou jeho smrti byl nádor. Zoo ve Vídni se však v chovu pand ukázala ve velmi dobrém světle – dost možná v něm tak bude v budoucnu pokračovat.

Panda velká v zoologické zahradě ve Vídni. | Kredit: © Martin Čermák

V roce 2007 obdržel od Číny dar v podobě páru pand velkých španělský král. Zvířata následně zavítala do zoo v Madridu, kde byl již v minulosti tento druh chován. Páru Bing Xing a Hula Zuiba se v roce 2010 narodila dvojčata, která úspěšně odrostla a o tři roky později byla poslána zpět do Číny. K velké radosti se v roce jejich odjezdu narodil další potomek a v roce 2016 se narodila i první španělská samička. V současné době je tak v Madridu nejvíce pand velkých v Evropě.  

Ve španělské zoo najdeme momentálně nejvíce pand velkých z celé Evropy.
Kredit: Alonso Javier Torres, Flickr – CC BY 2.0

Pandího páru se ke konci roku 2011 dočkala i Velká Británie, konkrétně zoologická zahrada ve skotském Edinburghu. Sameček Yang Guang a samička Tian Tian se i přes několik pokusů o umělé oplodnění mláďat zatím bohužel nedočkali. Místní pandy jsou ve zdejší zoo velkou atrakcí – návštěvníci musí mít k jejich prohlídce dokonce speciálně rezervovaný čas. Během ekonomické krize se tu ozývaly hlasy, že chov pand je zde neúměrně drahý.

A když má něco Velká Británie, musí to mít i Francie. Na začátku roku 2012 obdržela francouzská zoo Beauval, která leží poblíž Saint-Aignan, chovný pár Huan Huan a Yuan Zi. I v tomto případě se jedná o zápůjčku na 10 let.

Panda velká ve francouzském zooparku de Beauval. Pohoda a klídek…
Kredit: Thesupermat, Wikimedia – CC BY-SA 4.0

A aby těch evropských pand nebylo málo, od roku 2014 mají chovný pár také v belgické zoo Pairi Daiza, která po velkých dohadech dostala přednost před zoo v Antverpách. V zoo Pairi Daiza je expozice těchto zvířat součástí velkého expozičního komplexu ve stylu čínské zahrady.

Od roku 2014 chová tyto černobílé medvídky také zoo v Belgii. | Kredit: Tbc, Wikimedia – CC BY-SA 3.0

Jak bylo zmíněno již na začátku, další pandy se pomalu chystají na cestu do Evropy. Není překvapením, že po ukončení chovu se o ně zajímala zoologická zahrada v Berlíně. V současnosti je již rozestavěn pavilon v centrální části zoo a ještě letos by se zde mohl usídlit nový chovný pár. Trochu větším překvapením je chov pand v nizozemské Ouwehands dierenpark Rhenen. Ačkoliv byla tato zoologická zahrada trochu ve stínu rotterdamské nebo Burgers zoo, pandy tu mají slíbené. Navíc je zde již dokončen pavilon, zvířata by tak měla dorazit velmi brzy.

A to není všechno. V současné době jsou známi ještě dva čekatelé, a to kodaňská zoo a především – zoo pražská. V Praze se mluví o pavilonu na místě, kde jsou současně lední medvědi. Cena je prý okolo 200 milionů, což není nízká částka. Vybrané místo však bude patřičně reprezentativní, navíc se zde mají objevit i nesmírně vzácné opičky languři čínští (tato zvířata na rozdíl od pand nechová žádná zoo mimo Čínu a Japonsko). Architektonický návrh pandího pavilonu by měl být znám ještě letos, poté by mohla následovat oficiální žádost. Když se vše podaří, pandy velké by se v České republice mohly objevit přibližně kolem roku 2020.