Kdy není pohlaví potomků jen dílem náhody?

Zatímco člověk nemá v podstatě na výběr, jestli se mu narodí chlapeček nebo holčička, ve světě zvířat mohou samice pohlaví svých potomků ovlivnit. Způsobů je dokonce více. V poslední době se ale objevuje i mnoho negativních faktorů, jejichž vliv je na pohlaví některých druhů nežádoucí.

Pohlaví potomků determinuje výše teploty. Kredit: Pxhere, CC0 Public Domain

S vlivem okolní teploty na pohlaví mláďat se nejčastěji setkáme u krokodýlů, ale třeba i u ještěrů, hadů a želv. Hodnota teploty působí na vývoj mláďat velice různorodě. Například pokud vejce krokodýla nilského (Crocodylus niloticus) mají během inkubace teplotu nižší než 29 °C líhnou se samičky. Pokud by se teplota pohybovala kolem 30 °C poměr pohlaví bude vyvážený. Jestliže se ovšem teplota zvedne nad 34 °C začnou se líhnout pouze samci.

Oproti tomu u želv červenohnědých (Chelonoidis carbonarius) se při teplotě 29 °C a více vyvíjejí pouze samice. Samičky dokážou do jisté míry pohlaví svých potomků ovlivnit. Ať postavením hnízda ve stínu nebo na sluníčku, či nakladením vajec hluboko pod zem nebo lehce pod povrchem. Zůstává však otázkou, jak si tito živočichové poradí s oteplováním.

Vliv má i množství potravy

I dostatek či nedostatek potravy dokáže ovlivnit pohlaví. Příkladem je třeba papoušek kakapo soví (Strigops habroptila), u které ho účinek množství jídla na pohlaví potomků objeven 70. letech. V tu dobu se vědci pokoušeli zachránit ohroženého papouška a napomoci zvýšení jeho počtu. Prohledali ostrůvky u novozélandského pobřeží a nalezli posledních 200 jedinců. Ptáci se opravdu rozmnožovali a naděje na zvýšení populace byla velice slibná. Záhy se ale objevil veliký problém. Rodili se jen samci.

Papoušek kakapo soví. Kredit: Department of Conservation, Wikimeda Commons, CC BY 2.0

Dlouho si vědci lámali hlavu, čím je to způsobené. Až v 90. letech, kdy se situace stávala kritickou a zbývalo pouze kolem 50 papoušků, se přišlo na důvod. Příčinou bylo zdánlivě neškodné přikrmování papoušků, které vedlo k tomu, že se rodili pouze sameci. Jakmile se snížilo množství podávané potravy, začaly se rodit samičky. V posledních letech populace kakapů pomalu stoupá, ale i přesto se pořád jedná o kriticky ohrožený druh.

Chemikálie a negativní dopady 

Ne vždy jde o přirozené vlivy přírody na výsledné pohlaví. Problémem je v současné například antikoncepce, zbytky léčiv a jiných chemikálií ve vodě. Mnohdy ovlivňují především plodnost a změnu pohlaví ryb. Samci pod vlivem ženských hormonů z antikoncepce přestávají být plodní a dochází i k vnějším změnám. Při dlouhodobém vlivu se zvyšuje počet neplodných jedinců, které tvoří nepravé samice či hermafroditi. V mnoha případech dochází právě k převažujícímu počtu samic.

Tým amerických a kanadských vědců provedl v izolovaném jezeře v kanadské provincii Ontario experiment na místní střevli. Varlata se rybám měnila na vaječníky, které zároveň nebyly schopny výtěru a vznikaly tak neplodné ryby. Po pár letech se výrazně snížil počet střevle, ve kterém převažovalo samičí pohlaví. Nejedná se ale jen o ryby, ale i o ostatní živočichy žijící v znečištěné vodě.

Změna dospělé samice v samce 

Některé druhy dokáží změnit pohlaví i během života. Tak je tomu u mečovky mexické (Xiphophorus hellerii). Samice se dokáže změnit v samce, pokud je jich v populaci nedostatek. Tato změna je ovšem nevratná. Nikdy se ze samce nestane samice. U klauna očkatého (Amphiprion ocellaris), kde samice žije ve společenství několika samců, jde zase o opačný jev. Pokud uhyne dominantní samice, jeden ze samců, většinou ten větší, se změní do pár dnů na samici.

Mečovka mexická mění pohlaví i v dospělosti. Kredit: Wojciech J. Płuciennik, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Kromě výše zmíněných vnějších faktorů ale definuje výsledné pohlaví zvířat i vnitřní nastavení jedinců. U savců jsou to chromozomy XY pro samce a XX pro samici. Podobně jsou na tom ptáci, kteří mají chromozomy Z a W. S tím rozdílem, že samci mají dva stejné chromozomy a samice dva odlišné. Proto u savců a ptáků má prostředí minimální vliv na výsledné pohlaví, ale i zde se najdou výjimky.

Na druhou stranu plazi, obojživelníci, ryby a hmyz nemají pohlaví během vývoje striktně geneticky určené. Někteří z těchto zástupců jsou hermafroditi mající samčí i samičí pohlavní žlázy. Jiní dokáží změnit pohlaví během života. A pak jsou tu právě již zmiňované druhy, kterým pohlaví jejich potomků vždy ovlivní prostředí. Na zemi je široká škála tvorů, jimž evoluce umožnila rozmanité možnosti, což přináší své výhody i nevýhody. Hlavní otázkou zůstává, jak se dokáží vyrovnat se změnami prostředí způsobené člověkem, ať už jde o chemikálie ve vodě nebo globální oteplování.

zdroje: ZooPraha, Royalsocietypublishing, Bioone, Ceskyrabar

(Zobrazeno celkem 62-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..