Nosáči a břicháči kahau skáčou a plavou

Kahau nosatý (Nasalis larvatus) je opice z čeledi kočkodanovitých patřící mezi hulmany. Vyskytuje se pouze na Borneu a patří mezi ohrožené druhy. K jeho záchraně významně přispívají i české projekty pod záštitou ústecké zoo a jejího vědeckého pracovníka Standy Lhoty.

kahau nosatý samec

Dospělý samec kahau nosatého  |  Kredit: Charlesjsharp, Wikipedia – CC BY-SA

Tyhle fešáky si s jinými opicemi nespletete: opravdu velký a převislý nos dominantních samců, nahoru obrácené pršáčky samic a velká nafouklá bříška jiné opice nemají. Navíc sami jsou dvojnásobně velcí než samice, se svými 24 kg živé váhy vypadají vedle desetikilových samic jako obři. A pokud by ani tyto znaky nestačily k identifikaci, kdo je kluk a kdo holka, u kluků určitě nepřehlédnete jasně červený penis téměř neustále ztopořený.

Kahau žijí na třetím největším ostrově světa, na Borneu. Jejich domovem jsou mangrovové pobřežní pralesy, které nosáči procházejí v deseti až dvacetičlenných rodinách dominantního samce, jeho samic a mláďat. Několik spřátelených rodin se obvykle shromažďuje k přenocování, takže tvoří jakou si tlupu. Tlupy ale tvoří také mladší samci. A že si samička někdy odskočí za nějakou tou romantikou, se toleruje.

kahau nosatý samice

Samice kahau nosatého  |  Kredit: Charlesjsharp, Wikipedia – CC BY-SA

Březost trvá u nosatých opis kolem šesti měsíců. Mláďata se rodí typicky v noci s temně modrou tváří, která se začíná zbarvovat do klasické skořicové ve třech měsících. Už v šesti týdnech začínají jíst pevnou potravu a po sedmi měsících je matky odstavují.

Kahau mládě

Mládě má do tří měsíců věku obličej zbarvený do modra. | Kredit: Bernard DUPONT, Flickr – CC BY-SA

Nosaté opice se živí výhradně listy stromů, mladými výhonky rostlin a nezralými plody. Aby vůbec kahau mohli celulózu strávit a neotrávili se toxiny, pořídili si podobný trávicí systém jako krávy: žaludek se čtyřmi oddíly a prodloužená střeva. Přátelské bakterie tak mají čas na to toxiny neutralizovat a z rostlinné stravy uvolnit pro opice maximum živin. Za to ale nosáči platí velkými bříšky, která není znakem obezity, ale značné plynatosti.

Trávení trvá nosáčům až 50 hodin a leccos ho může vyvést z míry: sladké plody by při bakteriální fermentaci vytvořily příliš mnoho plynu, až tak, že by kahau mohl prasknout. Toxiny a antibiotika v určitých listech mohou naopak přátelské trávicí bakterie usmrtit. I proto se v zoologických zahradách s nosáči nesetkáte, je velmi těžké jim připravit vhodný jídelníček.

kahau nosatý skok

Kahau umí také skvěle skákat, několika metrové skoky ze stromu na strom či přes vodu jsou běžné.
Kredit: Charlesjsharp, Wikipedia – CC BY-SA

Mangrovy, kde kahau žijí, znamenají také vodu, kterou je potřeba buď přeskočit, nebo přeplavat. Nosáči plavat umějí velmi dobře, dokonce mají mezi prsty náznak plovací blány, ale že by se jen tak cachtali, to zase ne. Vody pro ně znamená překážku, kterou je potřeba překonat při cestě za dalším jídlem, a zároveň nebezpečí. Ve vodě totiž žije jediný přirozený nepřítel – až sedmimetrový krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Do vody proto chodí opatrně, vzpřímeni, a snaží se plavat co nejtišeji, aby si jich zubatí ještěři pokud možno nevšimli.

kahau nosatý samec

Kluka s holkou si u kahau rozhodně nespletete. | Kredit: Chris Smallwood, Flickr – CC BY-NC

Největším nebezpečím pro tyhle unikátní opice je bohužel jejich příbuzný – člověk. Ten jim zabírá stále více životního prostoru, kácí lesy, buduje pobřežní farmy, dokonce je loví. Kahau jsou loveni pro maso a také pro bezoáry, žaludeční kameny, které mají svou cenu v tradiční čínské medicíně. I proto na světě zbývá pouhých 3000 kahau, i když je uváděn „pouze“ jako ohrožený, je spíše již kriticky ohrožený.

A k čemu jsou kahau jejich nosy? Pršáčky samic se hodí skvěle jako šnorchly při tichém plavání ve vodě. Převislé až 18 cm velké nosy dospělých samců se možná původně vyvinuly stejně, dnes ale slouží jako lákadlo na samičky a také jako rezonátory. Při vzrušení samcům nosy otečou a zčervenají a zesilují tak varovný nebo jiný pokřik, který vydávají.

Záchraně kahau a ostatní fauny Bornea v lokalitě Balikpapanského zálivu se dlouhodobě věnuje projekt ZOO Ústí nad Labem pod vedením Dr. Stanislava Lhoty Pesisir Balikpapan. Na startovači Nakopni mě! můžeme projekt podpořit – skládáme se na loď, která pomůže výzkumníkům a ochranářům rychle mapovat situaci v zálivu.

Chcete přispět k záchraně nádherných nosáčů kahau nosatých? Připojte se k českým výzkumníkům a podpořte je prostřednictvím projektu Zátoka nosatých opic!

Zdroje: Mgr. Stanislav Lhota, PhD., ZOO Ústí nad Labem, IUCN Red List Of Threatend Species

(Zobrazeno celkem 618-krát, 1 zobrazení dnes)

Autor

Šéfredaktor