Zvířata, která neznáte – tomistoma

Dnešní článek nás zavede do světa plazů. Prohlédneme si nepříliš známého krokodýla, který však dokáže pořádně vyrůst. Jedná se o tomistomu úzkohlavou (Tomistoma schlegelii).

Při pohledu shora se tomistoma nápadně podobá gaviálům. Široký ocas i hydrodynamický tvar těla jí pomáhají při plavání. | Zdroj: Wikimedia Commons

Zařazení v systému

Tomistoma úzkohlavá se tvarem tlamy i způsobem života podobá gaviálu indickému, některými tělesnými znaky se však odlišuje. Vědci proto tomistomy na základě studia morfologie (tělesného vzezření) dlouho řadili k „pravým“ krokodýlům, tedy čeledi krokodýlovitých, a zvláštní tvar čelistí považovali za souběžnou adaptaci obou druhů k lovu ryb. Novější molekulární analýzy (například práce z roku 2007) však ukázaly větší příbuznost tomistom a gaviálů, což z nich vytváří sesterskou linii k ostatním krokodýlím druhům.

Čelisti tomistom umožňují lov ryb i suchozemských obratlovců. | Zdroj: Flickr.com

Nomen omen

Podivné jméno tomistoma pochází z řeckého základu a můžeme jej přeložit jako „ostrá tlama“. Čelisti tohoto krokodýla jsou, podobně jako u gaviálů, štíhlé, protáhlé a osazené 76–84 špičatými zuby mírně skloněnými vzad. Z takové pasti mnoho rybek neunikne. Tomistomy dokážou ulovit i menší savce (například opice), ptáky a obojživelníky. Velké kusy však údajně mohou napadnout i krávu. Jedná se o zvířata značně žravá, přesto dokážou v období nedostatku po dlouhé měsíce hladovět. Současné zařazení tomistom do příbuzenství gaviálů dává protentokrát zapravdu angličtině. V tomto jazyku najdeme tomistomu nejčastěji pod názvem „false gharial“, tedy „nepravý gaviál“. V češtině je synonymem tohoto druhu také název gaviál sundský či krokodýl úzkohlavý.

Když dva splynou v jedno… tato zvířata je možné chovat v menší skupině. | Zdroj: Wikimedia Commons

Pořádně velká ještěrka

Tomistomy patří k velkým druhům krokodýlů. Samci dorůstají k pěti metrům délky a váze kolem 200 kilogramů. Samice bývají menší, jejich hmotnost je zhruba poloviční. Rekordní zkazky hovoří až o sedmimetrových tomistomách vážících několik set kilogramů, lidé však v honbě za senzací rádi přehánějí. Samec Kraken ze zoo ve Dvoře Králové patří při délce 4,5 metru a odhadovanou hmotnosti kolem 350 kg k největším známým jedincům.

Slaná mořská voda tomistomám nesvědčí. Jedná se o sladkovodní druh krokodýla, který preferuje pomalu tekoucí řeky, bažiny a jezera s porostem vodních rostlin na hladině. Rád odpočívá na suchu, kde rovněž samice kladou vejce. Potopená pod vodou dokáže tomistoma vydržet bez nadechnutí i neuvěřitelné dvě hodiny. Areál výskytu tomistom zahrnuje Malajský poloostrov a Indonéské ostrovy (Sumatra, Borneo). V minulosti bylo možné nalézt tyto plazy i v oblasti Singapuru a Thajska, pravděpodobně rovněž na ostrově Jáva. Podobně jako u mnoha dalších živočišných druhů se počet volně žijících tomistom postupně snižuje. V současnosti jej odhadujeme na 2000–2500 kusů, druh je klasifikován jako zranitelný.

Lebky tomistom náleží k vůbec největším v krokodýlí říši. | Zdroj: Opencage.com

Tomistoma se o mláďata nestará

Pohlavní dospělosti dosahují tomistomy poměrně pozdě. Samice musejí dorůst ke 2–3 metrům, což bývá v přírodě až kolem dvacátého roku života. Samci pravděpodobně dospívají ještě později. Období páření v přírodě není známo, dostupná data (podle odchovů v zajetí) se v různých zdrojích liší. K páření pravděpodobně dochází v období dešťů. Samice staví na souši z rostlinného materiálu metr široké a až 60 cm vysoké hnízdo, o mláďata se ale, na rozdíl od ostatních druhů krokodýlů, již dále nestará a hnízdo po vykladení opouští. Vajec bývá ve snůšce 20–60 a jsou značně veliká (až 155 gramů).

V zoologických zahradách se rozmnožování tomistom příliš nedaří, velká část nakladených vajec je neoplozená. V minulosti bývaly tomistomy loveny pro kůži, dnes však jejich populaci ohrožuje především ztráta vhodných biotopů či vybírání vajec šelmami, plazy či divokými prasaty. Mají-li tomistomy štěstí, mohou se dožít až 80 let. Zajímavá je skutečnost, že se tomistomy dožívají vyššího věku v přírodě než v zajetí.

Byly doloženy i případy útoku velkých tomistom na člověka, stávají se však velice vzácně. | Zdroj: Wikimedia Commons

V České republice chovají tomistomy dvě zoologické zahrady. Můžete se na ně zajít podívat do zoo ve Dvoře Králové nebo do krokodýlí zoo v Protivíně.

Zdroje: Vesmír.cz, KrokodýlíPraha.cz, AnimalDiversity.org

(Zobrazeno celkem 162-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..